Články z kategorie

Leden 1945. Čtrnáctiletý Moše Kessler vystupuje z transportu v koncentračním táboře Buchenwald. Přežil ghetto, selekci na nástupišti v Osvětimi, hlad, vyčerpání, pochod smrti. O Buchenwaldu ví jen jednu věc. Jestli chce přežít, musí se dostat do bloku 66. 
 

Maggie je zdrcená žalem i sžíravými otázkami. Její manžel nebyl sebevrah. Měl toho tolik, pro co žít. Po pohřbu odjíždí Maggie do jejich prázdninového domu na malém chorvatském ostrově, aby unikla realitě. Jenže realita ji dostihne i na opuštěném místě a je mnohem temnější, než čekala. Vše odstartuje dopis, který jí Will napsal pro případ své smrti a jenž obsahuje indicie odhalující děsivé tajemství. Jak si Maggie skládá střípky dohromady, zjišťuje, že Willova smrt je spojena s někým z jeho minulosti... S někým, kdo udělá vše pro to, aby umlčel i ji.
 

Každou neděli si v našem magazínu můžete přečíst ukázku z knihy – tentokrát je úryvek z románu Dýchej za mě od Evy Střihavkové, který je inspirován životem malířky Augusty Nekolové a její sestry. Evě Střihavkové se podařilo zachytit působivé svědectví nejen o nelehké době, ale i o nerovnoprávném postavení žen, odvaze a lidské sounáležitosti. 
 

Každou neděli vám na našich stránkách přinášíme ukázku z knihy. Dnes je na řadě Paříž pro jednoho od oblíbené autorky Jojo Moyesové. Tentokrát si pro nás tato britská královna romantiky připravila hned Jedenáct vtipných a okouzlujících povídek, ve kterých nás seznamuje s řadou silných a sympatických žen a ukazuje, že i ten zdánlivě nejobyčejnější okamžik nám může proměnit život navždycky.
 

13! (čti „třináct faktoriál) je sbírka povídek Pavla Tomeše, která vychází 19. října v rámci akce Velký knižní čtvrtek. Příběhy spolu sice nesouvisí, ale pro náročnějšího čtenáře je v nich roztroušeno pár narážek, které mají navodit pocit, že jo. Lze je číst v libovolném pořadí a nejspíš vás ohromí, kolik možností vám to dává. 
 

Fejeton Markéty Hejkalové: Alena Mornštajnová, Gustave Flaubert, Harriet Beecher Stoweová a další byli v nedávné literární polemice obviněni z nesprávného vnímání a líčení okolního světa. Nic nového. Karlu Hynku Máchovi vytýkala dobová obrozenecká kritika, že jeho Máj popisuje pokřivené rodinné vztahy, místo aby podporoval české národní uvědomění a drobnou práci pro vlast. Naopak Zdeněk Nejedlý adoroval Aloise Jiráska z ideologických pozic tak dlouho a tak moc, až jeho historické romány mnoha generacím čtenářů dokonale zprotivil.