Detektiv Josie Quinnová o své sestře neslyšela od chvíle, kdy Trinity před třemi týdny po hádce utekla z jejího domu. Když tedy na odlehlé chatě, kam se Trinity uchýlila, najde lidské kosti, obává se Josie nejhoršího.
Při ohledávání místa činu si ale Josie všimne stopy, kterou Trinity nechala přímo pro ni. Pátrání jí otevře sestřinu minulost a největší obavy i sny a postupně jí pomůže pochopit, proč a jak se Trinity dostala do nebezpečí. Po neprofesionálním přešlapu potřebuje najít velký příběh, který by zachránil její novinářskou kariéru, a zdá se, že se pokoušela navázat kontakt s nebezpečným sériovým vrahem.
Čas na nalezení Trinity se krátí. Může Josiin tým věřit jejím instinktům v případu, který je tak osobní? Dokáže Josie vyhrát závod s časem o Trinitin život?[Z1]
Ukázka:
Trinity odjela před třemi týdny. Jenže neodjela. Před chatou stálo její auto s kufrem a kabelkou uvnitř.
Josie se rozběhla zpět na příjezdovou cestu a zastavila se u fiatu na straně řidiče. Aniž by se auta dotkla, naklonila se a nahlédla dovnitř. Ze zapalování visely klíče. Ve středovém panelu pod palubní deskou, na úrovni řadicí páky, byl malý otvor, kam si Trinity obvykle odkládala telefon. Josie se rozbušilo srdce, když tam telefon uviděla.
Natáhla ruku, aby otevřela dveře, ale zastavila se zlomek vteřiny předtím, než se dotkla auta. Policista v ní nedovolil, aby znehodnotila případné otisky prstů, které by mohly zůstat na vnější straně vozu. Když ruku stáhla, chvěla se jí.
Otočila se. Pohledem přejížděla po trávě, stromech za ní a pak po příjezdové cestě. Obešla svoje auto a pokračovala dál, aby po obvodu pozemku pátrala po otiscích bot nebo jakékoli stopě vedoucí k Trinity. Odešla do lesa? Přišel někdo na pozemek a unesl ji? Jestli ano, odtáhl ji prostě do lesa, nebo s ní odjel? Na štěrkové příjezdové cestě bylo téměř nemožné získat odlitky stop pneumatik. A uvědomila si, že i kdyby tam nějaké stopy pneumatik zůstaly, prostě je přejela.
Obešla chatu zezadu. První, co uviděla, byla mýtina se dvěma zahradními křesílky umístěnými u ohniště vyrobeného ze starého ráfku pneumatiky. U zadní části srubu stál stojan naplněný dřevem. Trinity by si tady v žádném případě nerozdělávala oheň. Nebyla typ zálesáka. Ohniště přitahovalo Josiin pohled. Uvnitř ležel udusaný starý popel a kusy ohořelých polen. Vypadalo, jako by ho už dlouho nikdo nepoužíval. Josie vzhlédla od ohniště ke stromům v zadní části pozemku. Oči jí padly na něco bílého, co leželo na zemi asi třicet centimetrů od řady stromů. Udělala dva kroky vpřed a ztuhla. Její mozek nedokázal přesně zpracovat, co vidí. Tráva byla vysoká několik centimetrů, už nějakou dobu ji nikdo neposekal. Ačkoli jaro přišlo po chladné zimě, takže tráva by neměla v tomto ročním období růst příliš rychle. Majitel ji pravděpodobně posekal před měsícem, tedy předtím, než přijela Trinity.
Text: Lisa Reganová – se svolením nakladatelství Cosmopolis
Foto: se svolením nakladatelství Cosmopolis
