Příběh Standy, Romana a Štěpána – tři kluci, kteří, aniž by to tušili, se stali zločinci. Schovali něco, co už vlastně nepatří jednomu z nich a kvůli tomu začne kolotoč nedorozumění, a dokonce se dostanou až na policii. Nevědomost neomlouvá, a právě proto je potřeba znát to, jak funguje stát a jaká má pravidla.

Irské speciality, skvělé drinky, hutné pivo, uklidňující zeleň, to vše nabízí nový román Domek v Irsku. A nebyla by to pořádná romantika, kdyby autorka nepřihodila také velkou špetku lásky.

Bianca Bellová patří bezesporu k nejznámějším a nejúspěšnějším tuzemským prozaičkám. Zejména její román Jezero, za který získala několik prestižních cen, a který byl přeložen do množství jazyků, jí zajistil místo na piedestalu současné české literatury. V roce 2022 však vydala román dost odlišný od své dosavadní tvorby – Ostrov, který také vyšel u OneHotBook v audioknižní podobě v podání Taťjany Medvecké a Jana Vlasáka v režii Hynka Pekárka.

Detektiv, aby byl zajímavý, musí být něčím zvláštní. Tímto heslem se řídili autoři detektivních románů už od prvopočátků žánru. Různá fyzická nebo psychická postižení tak nejsou u jinak mimořádně schopných vyšetřovatelů nijak výjimečná – a dlužno říct, že Jeffery Deaver v tomto došel u své nejslavnější postavy suverénně nejdále ze všech.

Existuje temnota, kterou nerozjasní ani slunce. Úvod do thrilleru jako vyšitý. Cesta uprostřed lesů francouzských Pyrenejí osvětlená úplňkem jako v béčkových hororech. Na silnici nikde nikdo, jen sanitář z nemocnice jede autem z dlouhé směny a od milenky. Něco se vynořilo z lesa a skočilo přímo před něj. Dupl na brzdu, ale náraz byl strašlivý. Jelen, myslel si muž. Ale když vyskočil ven z auta, vytřeštil oči a byl si jistý, že tenhle obraz nikdy nezapomene. Nikoli zvíře, ale nahý mladík s maskou jelena na hlavě. A na prsou vypálené slovo SPRAVEDLNOST.

Vesnička Životice v Těšínském Slezsku byla za druhé světové války součástí Říše. Na okupovaném území probíhala největší germanizační akce v Evropě – obyvatelé byli nuceni přijmout takzvanou volkslistu. Kdo to udělal, stal se kandidátem na udělení německého občanství, ale muži z těchto rodin museli narukovat do wehrmachtu. Lidé, kteří volkslistu odmítli, byli vystavováni různým represím – hrozilo jim vyhoštění, zabavení majetku, odsun do koncentračního tábora.