RECENZE: Ve Vražedné temnotě, dalším případu detektiva Josie Quinnové, dojde k vraždě mladého páru, která vyšetřovatele zavede na statek nedaleko od místa činu, do komunity lidí s názvem Svatyně. Ti předstírají, že jde o volné a dobrovolné společenství, kde všichni žijí pospolu ve svornosti a míru. Přicházejí sem, aby nalezli klid a vlastní tempo a oprostili se od minulosti a bolestných traumat. Jenže brzy začne být jasné, že se jedná o sektu s přísnými pravidly a je těžké poznat, kdo tady mluví pravdu, a kdo lže.
Navíc se na silnici jako zjevení objeví těhotná žena, jejímuž dítěti pomůže Josie na svět. Vyjde najevo, že se ztratila před dvěma lety při kempování, a se svým únoscem žila v jeskyních v hlubokém lese, než se jí podařilo uprchnout. A pak tu máme další mrtvou dívku s tajemným přívěskem, který je pojítkem mezi předchozími mrtvolami. Krůček po krůčku čtenář rozplétá pěkně zamotaný příběh plný oddanosti, slepé víry, ovládání a fanatismu, a jak už to tak v detektivkách bývá, o pořádné zvraty tu nouze nebude.
Jak už jsme u autorky Lisy Reganové zvyklí, nepotečou tu potoky krve, ani se nebudete brodit příkopy posetými mrtvolami. Každopádně počítejte, že v detektivní sérii s Quinnovou jako vyšetřovatelkou je to jako jízda na horské dráze. Hlavní hrdinka se žene za svou kořistí jako ohař, a to že u toho občas překročí pravidla či předpisy, jí těžkou hlavu opravdu nedělá. Tahle ženská má pro strach uděláno, život se s ní odmalička nemazlil, a tak se s ním nemazlí ani ona. Flashbacky na dětství malé Josie jsou bolestnou připomínkou matčiny „výchovy“. Sobecká, psychicky nemocná tyranka, citová vyděračka vymáhající celoživotní oddanost a poslušnost zanechala na těle i na duši Josie hluboké jizvy. Ale je čas vystoupit z temnoty, jejíž následky celá léta přijímala, a Josie má na výběr, jak se svým životem dál naloží.
Určitě doporučuju přečíst si postupně celou sérii s detektivem Josie Quinnovou, jinak budete ochuzeni o vývoj postav, které se táhnou všemi díly a přirostou vám k srdci. Podmínkou to není, ale byla to škoda.
Text: Lucie Bednářová
Foto: se svolením nakladatelství Cosmopolis
