Ten sen začal touhou vydat vlastní knihu. Po prvotních peripetiích a odmítavých zkušenostech s nakladatelskými domy se Martin Štefko rozhodl založit si vlastní nakladatelství. Psal se rok 2015. Nakladatelství dostalo název Golden Dog a zaměřuje se převážně na hororovou literaturu. Dnes již patří k těm, díky nimž je nabídka knih v kategorii horor tak bohatá.
Martine, jste v knižním prostředí trochu zjevení. Jak se v této době dá udržet úspěšné české nakladatelství? V čem tkví to kouzlo?
Tak to bych popravdě také rád věděl. Nemyslím si, že Golden Dog je úspěšné nakladatelství, vnímám ho spíš jako svůj splněný sen, který funguje a daří se mu. Od začátku jsem šel vlastní cestou. Moc jsem se neohlížel na to, jaké jsou trendy, kolik lidí bude moje knihy kupovat. Byl jsem přesvědčen, že je na českém trhu málo hororu, a to byla velká škoda. Znal jsem české hororové autory, které nechtěl nikdo vydávat, proto jsem se rozhodl, že je budu vydávat já. Chtěl jsem vytvořit skupinu autorů, zastřešit je a představit lidem. Ukázat, jak český horor vypadá, že to není něco, nad čím by se měli ušklíbat. A to se mi myslím podařilo. Takže recept na úspěch asi úplně neznám, jen si jdu za tím, co mě baví, a jdu do toho srdcem. No a někdy taky po hlavě. A ono to zatím smysl dává.
Nakladatelství Golden Dog se nezaměřuje jen na horor, jakou další žánrovou literaturu u vás najdeme?
Ta další žánrová literatura se v nakladatelství objevuje hlavně proto, že já sám jsem autor a vyloženě horor nepíšu. Poslední dobou se zaměřuji spíše na detektivní thriller, ale mám na svém kontě i akční sci-fi/fantasy, dva zombie romány, kde jde spíše o cynismus než o horor, a jeden western. Jako autor nejsem vyhraněný, což se projevuje i na portfoliu Golden Dogu.
Ale mám i další autory, kteří do vod hororu zatím nezabrousili a drží se fantastiky – Tereza Kadečková má jednu knihu, která je fantasy (O dracích a lidech), a jednu, která je spíše sci-fi (O dracích a Sedmi). Do smrti daleko od Michala Březiny je sci-fi noirová detektivka. Aktuálně je na trhu kniha Vazači zhouby, což je také čisté fantasy. V podstatě by se dalo říct, že když té knize věřím, vydám ji, pokud se alespoň trochu ochomýtne o fantastiku nebo o detektivku. Jsou to žánry, která mám rád, takže se jim nebráním. Ale Golden Dog je pořád primárně hororový a tím zůstane.
Většina čtenářů si spojuje horor se Stephenem Kingem, dá se světovému autorovi konkurovat i v našem českém rybníčku?
Co se týká kvality, jsem si jistý, že ano. Stephen King, ten současný, už si trochu jede svou rutinu, píše to, co se od něj očekává. A přiznám se, že mě to už nebaví. Čeští autoři – jasně, vyrůstali na Kingovi – ale jsou osobití, zpracovávají horor v českém prostředí. Tohle je fakt, který může spoustu lidí odrazovat, ale právě to zasazení do českého prostředí je jiné, odlišné, zajímavé a hlavně funkční.
V těchto dnech vám vychází nová kniha Farma zrůd, jak se cítí autor, těsně po vydání knihy, když jí rozesílá prvním čtenářům?
Aktuálně trochu bilancuji… Nevím, zda to má každý autor, ale já určitě. Když jde kniha ven, už vůbec nevím, jestli je dobrá, nebo špatná. Objevují se pochyby. Samozřejmě ale věřím, že je moje novinka Farma zrůd skvělá, jinak bych ji nevydal. Hodně pro mě znamená, že se čtenáři na knihu těšili. A nebylo jich málo, což mě hřeje o to víc. Mnozí se ptali, kdy konečně vyjde. A vzhledem k tomu, že se několikrát její vydání oddálilo, jeden fanoušek ji dokonce označil za „paní Columbovou“. Mluví se o ní, ale nikdo ji nikdy neviděl. Tak teď už ji vidět mohou, mohou si jí objednat a já budu nervózně čekat, jaké budou reakce.
Pokud bych nevěděla, že knihu Mrtvé ženy a Nikdy se nepřestala usmívat napsal Čech, myslela bych, že autorem je americký spisovatel. Jak český autor dokáže napsat knihu, která číselným měřítkem nesplňuje normu bestseller, ale kvalitou ano?
Skvělá otázka, nad kterou se sám zamýšlím. Ale myslím si, že všechno bude v marketingu, což je podle mě slabá stránka nakladatelství Golden Dog. Nakladatelství si kolem sebe vytváří okruh čtenářů, což jsou skvělí fanoušci, nadšení, ale těžko se dostává k čtenářům novým, je to pomalý proces. A zahraniční autoři mají na českém trhu jednu velkou výhodu – ten úspěch už mají za sebou, jen ho šíří dál. Já se holt budu dál snažit psát kvalitní knihy, a věřit, že se dostanou k co nejvíce čtenářům.
Která kniha z vašeho nakladatelství je vaše nejoblíbenější?
To je taková nepříjemná otázka. Nerad vybírám, je to jako vybírat, které mé dítě je nejoblíbenější. Všechny knihy mám rád. Nejen ty svoje, ale i knihy ostatních autorů. Ale kdybych měl jmenovat, tak asi Kazatel proto, že byl první, mnou vydanou knihou jiného autora. Cizinci, protože je to první překladová kniha. Architekt temna, protože jsem na český trh vrátil Marka Hautalu. Rytíř Míry Pecha, protože mám jeho styl prostě rád, zbožňuji každý jeho příběh. A tak by se dalo pokračovat. Na každé knize jsem nechal kousek sebe, nedokážu jednu vybrat.
(text: Lucia Švorcová, foto: se svolením nakladatelství Golden Dog)