Šéfinspektor Robert Kett patří k nejúspěšnějším policistům v oboru „pátrání po zmizelých“. Do této chvíle vážně selhal pouze jednou – a to bohužel v případu, kdy mu unesli jeho vlastní ženu. Otec tří malých dcer, té nejmladší pouze osmnáctiměsíční, se stěhuje do města Norwich, kde doufá, že dokáže znovu nastartovat svou kariéru, a především si uspořádat život…
 

Alex Smith to má v mnohém podobné jako jeho „předskokan“ v této rubrice Barry Hutchinson. Také psal dlouhá léta pro děti, aby se před pěti roky rozhodl, že detektivka je přesně ten žánr, kterému se chce dále věnovat, vymyslel si hrdinu, jenž se ne zcela vlastním přičiněním musí přestěhovat do autorova bydliště, a začal chrlit jeden román za druhým. Ve své sérii o šéfinspektoru Robertu Kettovi od té doby Smith ročně zvládá tři knihy, na dnešní poměry krátké, svižně odsýpající a plné překvapivých zvratů…

Problémy nedobrovolného samoživitele

Robert Kett veze své tři malé dcery na severovýchod do města Norwich, kde se má hlásit na místním detektivním oddělení. Netuší, že kromě tradičních problémů, jež se dají při stěhování s malými dětmi očekávat, se hned první den bude muset zapojit i do vyšetřování případu z ranku těch, na které se v Londýně specializoval.

Brzy po sobě zde totiž zmizela dvě jedenáctiletá děvčata, doručovatelky rozvážející po sousedství reklamní letáky místního obchůdku. A tak jako vždycky v podobných situacích jde i tady o minuty, protože pořád existuje naděje, že dívky žijí. Jenže jak to zařídit, aby se Kett své práci mohl věnovat naplno, když nejstarší dcera má ve škole hned první den problémy s agresivitou, prostřední nechce chodit do školky a pro tu nejmladší zatím nesehnal chůvu?

Sympatický detektiv tak čelí nejen nedůvěře svého nového nadřízeného, jemuž se pranic nelíbí, když mu do pracovní porady žvatlá malé mimino (a navíc na kolegu tak trochu žárlí kvůli tomu, jak je úspěšný). Ale zejména tomu, že v situaci, kdy se stále ještě psychicky nevyrovnal s vlastní ztrátou, musí opět začít pracovat na případu, který mu tuto tragédii tak připomíná.

Vyšlo v nakladatelství Vendeta.
 

Chytit a nepustit

V detektivkách psaných v posledních letech, možná nižších desetiletích, lze vysledovat poměrně jasně zřetelný trend. Hrdina se stává aktivním účastníkem děje, ne pouhým pozorovatelem. Tedy tím, kdo má za úkol vyřešit logickou záhadu týkající se právě vyšetřovaného případu, jenž s jeho životem jinak nikterak nesouvisí. Podobně je tomu i zde.

Případ unesené Kettovy ženy Billie se jako červená nit táhne jednotlivými díly (a taky se nakonec vyřeší, jakkoli i tady zůstává nepřehlédnutelné „ale“, aby záhada existovala i po odhalení pachatele), a tu více, tu méně se mísí s aktuálními případy, které tvoří ústřední zápletku knih. Jak již bylo v této rubrice řečeno, více než cokoli jiného to připomíná metodu, kterou volí tvůrci televizních kriminálních seriálů – z celé té záplavy jmenujme možná jako nejtypičtějšího a v mnohém Kettovi podobného Mentalistu.

Základní výhodou takového přístupu je, že emocemi prošpikovaný osud hlavního hrdiny čtenáře (nebo spíš čtenářky) chytí, nepustí – a zajímá je pak o to víc, co se bude dít dál. A pokud se k tomu podaří nakombinovat i slušně vystavěnou detektivní zápletku a sympatické postavy nahrávačů, série má o to větší šanci na nemilosrdném a přeplněném trhu s detektivkami a kriminálkami uspět.

Červená nit příběhu

Alex Smith svého Roberta Ketta napsal jako typického solitéra, který se vrhá do všeho po hlavě – a po hlavě taky často dostává. Prokládá to sice neustálými hrdinovými výčitkami, co by se stalo s jeho dcerami, kdyby zemřel, a zpytujícími vnitřními monology na téma nesmím už tak riskovat, ale i tak je počet Kettových zranění v poměru k nepříliš dlouhému rozsahu knih úctyhodný.

A stejně jako šéfinspektor jde do svých knih po hlavě i Smith. Nic mu není svaté, jakékoli šokující odhalení nebo extrémní dějový zvrat se hodí. Sérioví vrazi, úplatní, případně psychopatičtí policisté, drogy, opuštěné domy – jako kdybyste vstoupili do obří detektivní cukrárny a u každého stolku s ochutnávkami si jenom uždíbli a šli zase dál.

Všechno to pak korunuje Kettův Moriarty, zde příhodně nazvaný Prasák. Jeho identita, kontakty, motivace i neskutečně dlouhé prsty, které ho v mnoha směrech činí stejně nepolapitelným jako Rudého Johna ze zmíněného Mentalisty, se odhalují pozvolna, v každém díle trochu. Nic není jisté, Kett nikdy nemůže tušit, odkud ta pověstná dýka do zad přijde, kterého z jeho nejbližších má Prasák obtočeného kolem prstu.

Ďábelský koktejl

Vzhledem k tomu, co všechno Smith do svého koktejlu namíchal, je vlastně až neuvěřitelné, jak jeho příběhy ve výsledku fungují, jak drží pohromadě – a jak uvěřitelně se obě základní linie, ta „lokální“ a „ústřední“, proplétají. Z nasazení, s nímž jsou romány psány, je navíc jednoznačně patrné i to, že autora psaní nesmírně baví – a že se ani nebere příliš vážně. Což je pro úspěch na straně jedné a kvalitu na straně druhé nesmírně důležité.

Doufejme tedy, že česky vyjdou i další díly a ten opulentní Smithův obraz, z něhož známe zatím jenom střípky, se odhalí celý. Až pak bude jasné, nakolik si s námi autor pohrával a jak to má ve skutečnosti všechno promyšlené. Nicméně i to zkoumání stojí samo o sobě za to, protože série o šéfinspektoru Kettovi je skvěle napsaná, zábavná – a z detektivního hlediska vysoce uspokojivá.

Foto: Alex Smith

ALEX SMITH (* 1979) je všestranný britský autor, celým jménem Alexander Gordon Smith. Píše detektivky, knihy pro děti a mládež, populárně naučné knihy a přispěl stovky článků do různých časopisů. Založil Egg Box Publishing, nezávislé nakladatelství, které dává prostor mladým talentovaným spisovatelům a básníkům. Je spoluzakladatelem produkční společnosti zaměřené na horory (Fear Driven Films). Žije v Norwichi. Kromě série Šéfinspektor Robert Kett napsal velmi oblíbenou hororovou sérii pro mládež Útěk z Výhně a romány The Inventors a The Inventors and the City of Stolen Souls. (zdroj www.knihydobrovsky.cz)

V sérii o šéfinspektorovi Robertu Kettovi v češtině vyšlo:

1. Doručovatelky (vyšlo v orig. 2019)
2. Zlý pes (2019)
3. Tři malá prasátka (2020)
4. Smrtící kolotoč (2020)
5. Zajíci, utíkej (2020)

Text: Jiří Popiolek; se svolením Knihy Dobrovský
Foto: Alex Smith