Nečekaným dárkem k letošním pětasedmdesátinám Pavla Rímského bylo osobní setkání s autorskou dvojicí manželů Ahndorilových na Světě knihy. Švédské duo píšící pod pseudonymem Lars Kepler složilo herci poklonu za interpretaci své krimi série Detektiv Joona Linna (OneHotBook). Světový fenomén, vycházející v milionových nákladech ve 40 jazycích, pokračuje desátým dílem Náměsíčník. Detektiv v něm s pomocí hypnotizéra řeší krvavý masakr v kempu za Stockholmem. Audioknihu vydává OneHotBook v předvánočním čase.
S jakými pocity jste před jedenácti lety přijal nabídku načíst román Hypnotizér tehdy začínajícího spisovatele Larse Keplera?
Tenkrát jsem pochopitelně netušil, že z toho vzejde celá série, a navíc ikona žánru. Byl jsem rád, že můžu interpretovat kvalitní text, který mě okamžitě zaujal kombinací psychologie, napětí a propracovaných figur. S přibývajícími díly mě čím dál víc fascinovala postava sériového vraha Jurka Waltera, odlidštěného podivína, který vystavuje své oběti bizarním způsobům mučení a smrti. Měl jsem z něho husí kůži a byl jsem zvědavý, kam až v jeho případě autor zajde. Konfrontoval mě s mým strachem z krutosti.
Jak u vás obstál jeho protivník Joona Linna?
Boj Linny s Walterem znamená životní zkoušku. Linna může o všechno přijít. Jeho empatie vůči obětem ho přiměje postavit se zlu za jakoukoliv cenu, a ta je strašná. Připomíná to nekonečný boj světla a temnoty. Joona Linna je v tom uvěřitelný. Představuje naději, cestu od chaosu k řádu. Mám ho rád.
Jak vnímáte téma násilí v umění?
Je důležité o něm mluvit, psát, zkoumat jeho příčiny a důsledky. Tím mohou umělci přispět k lepšímu porozumění a snad i k nalezení způsobů, jak násilí ve společnosti předcházet. Bojím se, že ho mezi lidmi přibývá a je čím dál brutálnější. Kamarád žijící v Kanadě mi vyprávěl, jak se tam na domovních zdech množí nenávistné protižidovské symboly.
Do jaké míry vás zaujala vlna severské noir?
Nemám rád, když někdo podceňuje detektivní žánr a řadí ho do „pouhé“ zábavné literatury. Ke kvalitní detektivce chovám úctu. Můj zájem o skandinávskou krimi odstartovalo Milénium Stiega Larssona. Obdivoval jsem autorův nekompromisní pohled na švédskou společnost. V tom díle je něco mystického, do čeho je zakomponován sám Larsson včetně jeho předčasné smrti a toho, co následovalo. Mj. na Ahndorilových je mi sympatické, že ve svém pseudonymu na Larssona odkazují – viz Lars. Příjmení je připomínkou německého matematika a astronoma Johannese Keplera. A Hypnotizér vyšel v roce pátého výročí Larssonova úmrtí.
Vaše interpretace série má výrazný podíl na její oblibě u českých posluchačů. Jaké setkání s fanoušky je pro vás nezapomenutelné?
Bylo to v Marseille. Na parkovišti se tam ke mně přihnal český kamioňák, pusu od ucha k uchu, nadšený, že mě vidí. Cestou z Čech prý poslouchal jeden díl Joony Linny, což mu vystačilo na celou trasu, nějakých šestnáct hodin. Děkoval mi.
Je podle vás Náměsíčník důstojným vyvrcholením série s Joonou Linnou?
Ano, je to příběh v klasickém keplerovském stylu, který vzbuzuje chuť na pokračování.
Pavel Rímský (*1949)
Pardubický rodák je od roku 1997 členem souboru Divadla na Vinohradech, ale hostuje i na dalších scénách. Momentálně exceluje v představeních Poslední sezení u doktora Freuda a Falešná nota v Divadle v Řeznické. Znají ho filmoví a televizní diváci, umělcův podmanivý hlas se často uplatňuje též v dabingu a ve válečných dokumentech. Vedle série s detektivem Joonou Linou účinkuje i v dalších audioknihách vydavatelství OneHotBook, např. Cesta Steva Jobse a Enderova hra.
Text: Denisa Novotná
Foto: se svolením OneHotBook
