Spisovatel, který je sám sobě nakladatelem, ale také stand-up komik, jehož můžete znát z pořadů Na stojáka či Comedy Club. Je autorem čtyř knih, ta zatím poslední, humorný román o smrti Až na ten konec dobrý, získala vloni Kosmas Cenu čtenářů v rámci Magnesie Litery. Jaký je čtenář?
Jakou knihu právě čtete?
Jsem paralelní čtenář, ten typ blázna, co čte více knih zároveň, podle toho, na co má zrovna chuť nebo kde se zrovna nachází. Takže právě teď mám na nočním stolku Dumasův klub, Dějiny inkvizice a Autobiografii Marka Twaina, na pracovním stole mám pro prokrastinační účely roztomilé porníčko Božský bastard a na záchodě mám Všecky krásy světa. A taky teď jako nakladatel už poněkolikáté čtu rukopis páté knihy mého kmenového autora, která se jmenuje 13! (čti: „Třináct faktoriál“). Už se oba těšíme, až to na podzim vyjde.
Je pro vás lepší papírové vydání, nebo čtečka?
Já se knihami průběžně obskládávám, stavím z nich různé komplikované konstrukce, na něž se práší a které se pak na mě hroutí. Čtečka mi nedokáže přinést ani zlomek takové radosti. Navíc do obrazovky čumím celý den.
S jakou literární postavou byste šel na pivo?
S Lolitou, ale nevím, co by na to řekla moje žena. Vlastně vím. Že v tom případě půjde na víno s třemi mušketýry.
U které knihy jste se smál nahlas?
U povídky Bujará sebedůvěra správkaře kol (Jerome Klapka Jerome), u povídky Kdyby impresionisté byli dentisty (Woody Allen) a také u Asfaltu (Štěpán Kopřiva), po čertech vtipného románu z pekla.
Oblíbený citát z knihy?
„Všechny příběhy začínají od našeho konce. Vymýšlíme si je, protože umíráme. Už od prvního okamžiku, kdy jsme příběhy začali vyprávět, do nich vplétáme touhu uniknout ze svých lidských těl a stát se něčím lepším než zvířaty (jimiž jsme).“ (Mark O’Connell: Být tak strojem)
Jakou knihu byste si vzal na pustý ostrov?
Komu zvoní hrana. Je tam hned na začátku taky pěkný citát. „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny…“
Kde knihy nejčastěji nakupujete?
Kdekoli je prodávají.
Co děláte s knihami, které už nechcete?
Půjčím je přátelům. To mám vždy jistotu, že už je nikdy neuvidím.
Proč je podle vás dobré číst knihy?
Prožijete spoustu životů, navštívíte mnoho zemí i jiných světů, cestujete časem a poznáte velmi zblízka mnoho mužů a žen, se kterými toho hodně prožijete. Pokud je to opravdu dobře napsané, stane se to součástí vaší vlastní životní zkušenosti.
Jakého spisovatele byste si vybral, aby napsal váš životní příběh?
Někoho s velkou fantazií, aby trochu vyfutroval tu banální zápletku a někoho hodně ukecaného, aby to mělo hodně dílů, když už to nemůže mít dobrý konec. Takže třeba Alexander Dumas starší s Aloisem Jiráskem. Trochu to osolit a opepřit, aby se to dalo vůbec učíst, by jim pomohly Christina Hobbsová a Lauren Billingsová (pseudonym Christina Laurenová), autorky Božského bastarda.
Text: Martina Vlčková
Foto: Zuzana Tomeš
