V jeho románech se staví monumentální katedrály, vrcholí průmyslové revoluce nebo hrozí světové války, ale přes tyto rozmáchlé zápletky jsou ve středu pozornosti vždy obyčejní lidé. Možná právě to stojí za úspěchem knih Kena Folletta. V těchto dnech se na pulty knihkupectví dostává Kruh dní, fascinující román o stavbě Stonehenge.
Ken Follett má na kontě bezmála 40 knih – z nichž některé mají kolem 1000 stran – a znají ho čtenáři po celém světě – od Aljašky po Japonsko. Už půl století patří mezi nejúspěšnější a nejvýdělečnější spisovatele na planetě a žije střídavě na svém venkovském sídle a ve starobylém domě v srdci Londýna.
Ale nebylo tomu tak vždycky. A ačkoliv ho dnes máme spjatého zejména jako autora tlustých románů z dávné historie, pod vlivem svého vzoru Iana Fleminga, autora Jamese Bonda, začínal jako autor mnohem tenčích špionážních románů z druhé světové či studené války.
Svou literární kariéru Ken Follett začal už v 70. letech, kdy coby začínající novinář potřeboval peníze na opravu auta a jeden jeho kamarád se mu pochlubil, že dostal 200 liber (dnes by to byla částka odpovídající zhruba 60 000 Kč) jako zálohu za román. A tak si mladý Ken vzal v práci tři týdny dovolenou a během nich napsal špionážní román z druhé světové války. Dal mu jméno Oko jehly a k překvapení všech – včetně samotného Folletta – se stal obrovským bestsellerem. Prodalo se ho přes 10 milionů výtisků a byl přeložený do řady jazyků.
Právě díky tomuto románu Ken Follett vydělal tolik peněz, že mohl svou kariéru novináře pověsit na hřebík a začít se věnovat psaní na plný úvazek. Ovšem na svou reportérskou práci nezapomněl a dodnes je proslulý tím, že než se vůbec pustí do psaní, nastuduje si dané téma tak dopodrobna, jako by z něho měl dělat státnice. Proto jsou jeho historické romány jako Pilíře země nebo Pád titánů oblíbené nejen mezi čtenáři, ale i mezi historiky.
„Na světě není moc věcí, které se opravdu nedají zjistit,“ nechal se slyšet v rozhovoru pro MF Dnes. „Pokud chcete a jste dostatečně usilovní, na odpověď vždycky přijdete.“
Při práci na své nejslavnější sérii Pilíře země se ponořil do studia toho, jak řemeslníci ve 12. století zpracovávali kámen, když později psal pokračování Zbroj světla, načetl stohy knih o parním stroji a průmyslové revoluci. Během rešerší na trilogii Století zjišťoval, jaké spodní prádlo nosili vojáci v zákopech první světové války, i jaké počasí zrovna panovalo té noci, kdy byla spěšně vybudovaná Berlínská zeď. A při psaní Muže s podivnou minulostí se stal odborníkem na carské Rusko.
O tom, že je Ken Follett navzdory pokročilému věku pořád ochotný se neustále učit něco nového, svědčí román Nikdy, který vyšel v předvečer ruské invaze na Ukrajinu a velice přesvědčivě zachytil, jak málo stačí k tomu, aby se světový řád změnil ve světovou válku. A ačkoliv tento spisovatel letos oslaví 77. narozeniny, takže by měl teoreticky nárok jenom si užívat svých vydělaných peněz, tak se místo odpočinku vrhl do studia prehistorických kmenů z doby před 5000 lety, kdy v Británii naši předkové uctívali pohyby slunce po obloze a pod dozorem kněžek stavěli monumentální kamenné pomníky určené ke sledování ubíhajícího roku.
„Stonehenge mě fascinovalo už když jsem byl malý kluk, ale před pár lety jsem si přečetl knihu archeologa Mikea Pittse Jak postavit Stonehenge a řekl jsem si: wow, stavba Stonehenge, to zní jako námět románu Kena Folletta,“ směje se autor. S pomocí Pittse i dalších archeologů se proto pustil do studia památného místa i historie. Zjišťoval, co lidé v té době jedli, jak se oblékali, i jakým způsobem pohřbívali své blízké.
S ročním zpožděním nyní Kruh dní vychází i v češtině a obrázek Stonehenge na obálce okamžitě napovídá, do které historické epochy ho na svých stránkách přenese.
V románu hraje roli sucho i kmenové války a českým čtenářům tak v mnohém připomene kultovní Lovce mamutů od Eduarda Štorcha. Samozřejmě s tím rozdílem, že pětisetstránkový Kruh dní je určen zejména dospělým čtenářům. O sexuální scény, krvavé násilí ani smrt řady postav, které nám přirostly k srdci, tady nouze není. Inu, doba to byla nelítostná a skutečně platilo, že přežijí jen nejsilnější nebo nejdůmyslnější.
Ale opět jde o Follettův román v jeho nejlepší tradici: kombinace působivého historického vyprávění a jemné vykreslení postav obyčejných lidí, které čtenáři přirostou k srdci takovým způsobem, že je považuje za své přátele. A když si k tomu přidáte navíc Stonehenge, jednu z nejtajemnějších staveb v dějinách lidstva… Ano, připravte se, tohle bude zážitek!
Vydalo nakladatelství Kalibr, 2026
KEN FOLLETT (* 1949)
Rodák z velšského Cardiffu navzdory přísné výchově svých věřících rodičů už odmala miloval vzrušující romány Iana Fleminga s Jamesem Bondem. Vystudoval univerzitu v Londýně a v roce 1968, kdy „Londýn hrál všemi barvami a ve vzduchu vonělo Léto lásky“, si vzal manželku Mary, političku za labouristickou stranu. Mají spolu dvě děti a jejich manželství trvá dodnes. Po pěti letech reportérské práce pro London Evening News se začal věnovat psaní na plný úvazek. Mezi jeho největší bestsellery patří Klíč k Rebece (1980), Muž s podivnou minulostí (1982), Pilíře země (1989), Pád titánů (2010) nebo Nikdy (2021). Jeho romány se těší nesmírné popularitě kromě rodné Británie také v Německu, Itálii a České republice.
V JAKÉM POŘADÍ ČÍST KNIHY KENA FOLLETTA
Ken Follett napsal řadu samostatných románů, ale největší úspěch mají jeho historické série. Následující průvodce vám pomůže se v knihách zorientovat.
Série Pilíře země
Někdy zvaná taky Kingsbridge podle jména fiktivního městečka, kde se děj odehrává. Ačkoliv jsou mezi jednotlivými díly časové skoky i několik set let, takže je teoreticky možné je číst v libovolném pořadí, v jádru pozornosti jsou osudy několika konkrétních rodin a jejich potomků – a o tyhle narážky a souvislosti by byla škoda se ochudit!
1. Pilíře země: odehrává se ve 12. století během stavby gotické katedrály
2. Na věky věků: odehrává se ve 14. století během velké morové epidemie
3. Ohnivý sloup: odehrává se v alžbětinské Anglii během střetů katolíků a protestantů
4. Zbroj světla: odehrává se během napoleonských válek a průmyslové revoluce
prequel Večer a jitro: odehrává se v roce 997 během vikingských nájezdů. Tahle kniha je jakýsi pomyslný prolog k celé sérii a je jen na vás, jestli jí začnete, nebo si ji necháte na závěr.
Trilogie Století
Osudy pěti rodin z různých zemí během nejdůležitějších okamžiků 20. století. Od první světové války po pád Berlínské zdi. Tuhle trilogii rozhodně doporučujeme číst v daném pořadí.
1. Pád titánů: začíná letním piknikem několika rodin na jednom anglickém sídle v roce 1914, a mapuje osudy těchto rodin a jejich potomků přes první světovou válku, ruskou revoluci, jazzová 20. léta a prohibici až k německé hyperinflaci.
2. Zima světa: od nástupu nacismu v Německu přes druhou světovou válku, atomovou bombu až po plíživé spuštění železné opony. České čtenáře jistě zaujme působivá kapitola z Československa během února 1948.
3. Hranice věčnosti: od stavby Berlínské zdi přes atentát na JFK, boj černochů za lidská práva a květinová 60. léta až po zhroucení komunistického režimu ve východní Evropě. Obzvlášť kapitoly z rozděleného Berlína ve čtenáři zůstanou i dlouho po dočtení.
text: Vavřinec Fiala
foto: Gareth Iwan Jones
