RECENZE: Zaregistrovali jste už čerstvou novinku nakladatelství Metafora? Chystáte se číst detektivní příběh Není úniku? Uvařte si kávu nebo čaj, připravte něco dobrého na zub, a hlavně zamkněte dveře! Nejnovější počin známé islandské spisovatelky je totiž návykový a mrazivě děsivý.
Není úniku je prvním dílem z nové čtyřdílné série Černý led. Jestliže detektivky z pera Yrsy Sigurdardóttir znáte, nepřekvapí vás, že na nás opět čeká krvavý masakr a mrazivá atmosféra, která by se dala krájet. Pokud se s autorkou teprve seznamujete, vsadím se, že budete shánět další díla, která napsala.
Není úniku představuje studentku pedagogiky Sóldis, která je čerstvě po ošklivém rozchodu. Přijme proto místo soukromé učitelky dcer jednoho bohatého manželského páru, který se usadil na islandském venkově, kde dobrou noc nedávají ani lišky. Osamělé odlehlé místo je sice mírně znepokojivé, stejně jako manželé, kteří působí trochu divným dojmem, ale pro Sóldis je nová práce příležitostí, jak si dát dohromady pošramocený život. Nebo ne?
Yrsa Sigurdardóttir v tomto počinu přivádí na scénu novou postavu, policistu Týra, který se po letech strávených ve Švédsku vrací na rodný Island. Hned nastupuje k policejnímu týmu v Reykjavíku a musí se zapojit do pátrání po vrahovi, který má na svědomí několik lidských životů, jež zmařil mimořádně brutálním způsobem. Aniž by to Týr předem tušil, zločin jej citelně zasáhne a probudí nejhorší noční můry, které měly navždy spát.
Děj je vystavěn na oblíbeném střídání časových rovin. Současná se zabývá vyšetřováním vskutku ohavných vražd. Seznamujeme s týmem detektivů, kam přichází Týr a kde působí také svérázná soudní lékařka Idunn, která vychází lépe s mrtvými než s živými a také Karó, rodilá Islanďanka, bojující kvůli barvě pleti s předsudky okolí. V linii z minulosti staré jen pár dnů zpět, poznáváme Sóldis i rodinu, u které pracuje a kde není vše v pořádku, jak dívka postupně zjišťuje. Yrsa Sigurdardóttir je mistryní ve vytváření správné atmosféry, která je víc než mrazivá. K tomu přispívá ukončení kapitol v nejnapínavějším momentu, čímž nutí čtenáře pokračovat ve čtení a knížku neodkládat.
Postavy příběhu nejsou ploché. Některé jsou sympatické víc, u jiných vás přepadají pochyby, zda to se svými činy myslí vážně, či nikoliv. Od počátku víte, kam děj směřuje a jak bude pokračovat, že to v žádném případě nebude procházka růžovou zahradou, ale drsným, krvavým pralesem, v němž hodně dlouho tápete, než dojdete k rozuzlení zápletky, a aniž byste tušili pravou příčinu zločinu.
Yrsa Sigurdardóttir má na svém kontě notnou řádku knih, jejichž kvalita s každou další stoupá. Ať už je to série se sympatickou právničkou Tórou, nebo příběhy s dvojicí vyšetřovatelů Freyjou a Huldarem, či samostatné, hororově laděné příběhy plné nevysvětlitelných jevů, vždy si užijete kvalitní příběh s mistrně vystavěnou zápletkou, pořádnou dávkou napětí i hutnou porcí krve. Pozadu nezůstává ani zatím poslední detektivní román Není úniku, počátek další slibné série s hrdinou, jehož osobní život je jedno velké tajemství, což autorka naznačuje v samotném závěru knihy a připravuje tak čtenáře na pokračování.
Yrsa Sigurdardóttir se narodila v roce 1963 na Islandu, kam také situuje děje svých knih. Vystudovala stavební inženýrství na Islandské univerzitě. V současné době pracuje jako stavařka a volné chvíle si krátí psaním kriminálních příběhů. Ne nadarmo se řadí mezi královny detektivek. Její romány pravidelně obsazují žebříčky nejčtenějších knih a dokazují, že na první pohled klidný a tichý Island, co se zločinu týče, nezůstává pozadu za ostatními severskými zeměmi a uspokojí i náročné čtenáře detektivek.
Text: Barbora Javorková
Foto: se svolením nakladatelství Metafora
