Do knihkupectví dorazila kniha Co už nikdy nepřebolí americké spisovatelky Lucy Score. Román s bleděmodrou obálkou s kopretinami se ve světě stal naprostým fenoménem – a ačkoliv je řazen mezi romantické komedie, ve skutečnosti se v něm skrývá mnohem víc...
Když si jméno Lucy Score zadáte na TikToku, vyjede vám 130 milionů příspěvků. Její knihy ve světě dominují žebříčkům bestsellerů. Ještě před pár lety se přitom tahle dáma živila jako barmanka a instruktorka jógy a psala si po večerech jen tak pro radost…
Když začala psát knihu Co už nikdy nepřebolí, měla Lucy Score na kontě přes 20 knih, které si vydala sama, ale žádná hitparáda to nebyla. Její první knihy se prodalo pouhých 35 výtisků. Nápad na příběh o nevěstě, která uteče od oltáře, a v malém městečku najde novou lásku, se v ní klubal už delší dobu, ovšem v den, když začala psát, nečekaně zemřel jeden z jejích nejbližších přátel.
A ačkoliv to původně měla být naprostá oddechovka, sama autorka přiznala, že kvůli truchlení nad ztrátou kamaráda se do knihy dostala i témata, která v romantických komediích obvykle nefigurují. A možná právě díky tomu se Co už nikdy nepřebolí stalo takovým hitem.
Kniha začíná působivou scénou, kdy hlavní hrdinka Naomi vkročí ve svatebních šatech do kavárny v malém městečku. Právě utekla od oltáře, ale místní ani tolik nedráždí pohled na rozrušenou nevěstu jako to, že vypadá úplně stejně jako známá potížistka Tina, Naomino jednovaječné dvojče. Když Naomi to nedorozumění vysvětlí, zjišťuje, že Tina pro ni připravila ještě dvě překvapení – jedenáctiletou neteř, o jejíž existenci Naomi neměla ani tušení, a pak krádež auta a kreditky, kvůli které Naomi v městečku uprostřed hlubokých lesů uvízne. Jen s malou neteří a odkázaná na laskavost místních.
A pak tady je potetovaný vousatý bručoun Knox Morgan, který Naomi poskytne dočasné přístřeší i práci. Zpočátku si nemůžou přijít na jméno – on jí posměšně říká Kopretinko, protože ji považuje za zhýčkanou dívku z velkoměsta, ona nemůže vystát jeho tvrdohlavost a to, že močí na keříky před její chatkou. Ale než přijde stránka 200, jiskření přeroste v nefalšovaný požár.
A pokud Lucy Score něco skutečně umí, tak jsou to sexy scény. Ty jsou v knize tak akorát peprné na to, aby si je čtenářky (přiznejme si, že Co už nikdy nepřebolí moc mužů číst nebude) užily, a přitom se necítily trapně, jako tomu v některých erotických románech bývá.
Tím se dostáváme k tomu, co z knihy Lucy Score činí mimořádný čtenářský zážitek. Ano, je tady romantika, ano, je tady sex, ale to, co je na této knize výjimečné, jsou postavy. Autorka je napsala tak uvěřitelné, že vám bude při čtení připadat, jako byste s nimi v Knockemoutu ve Virginii skutečně žili. Když Naomi zorganizuje dětskou oslavu, aby její neteř líp zapadla mezi ostatní děti, zahřeje vás to u srdíčka. A když sledujete, jak se z vystrašené nevěsty na útěku stává náhradní matka jedenáctileté holčičky, dojímáte se.
Co už nikdy nepřebolí bývá přirovnáváno k bestselleru Hypotéza lásky od Ali Hazelwood. Jistě, v obou knihách vystupují postavy, které se zpočátku nenávidí a postupně si k sobě hledají cestu. Ale Co už nikdy nepřebolí není pouhá zábavná komedie. Sem tam se zasmějete, ale v jádru je to krásný příběh o hledání lásky, rodině a mezilidských vztazích. Srovnání se nabízí spíše s knihami Colleen Hooverové nebo i Jojo Moyesové… Ale se sexy potetovaným vousáčem navíc!
Text: Žofie Sedláčková
Foto: se svolením Euromedia Group
