Recenze Barbory Javorkové: Každý nový román Jojo Moyesové je očekáván s napětím, protože s leitmotivy se ve svých knížkách nikdy neopakuje. Tentokrát se vrátíme v čase do roku 1946. Skončila válka, euforie z vítězství pomalu opadává a přichází realita. Zničená města se musí renovovat, dané sliby plnit. Zejména manželské. Stovky Australanek se totiž během války provdaly za anglické vojáky a teď je na čase, aby se za svými protějšky vydaly.
Z přístavu v Sydney vyplouvá bývalá vojenská loď, čítající okolo šesti set padesáti mladých manželek, k nimž patří také Margaret, Frances, Avice a Jean. Pro Margaret je sňatek vysvobozením z tísnivé atmosféry v domácnosti, v níž chybí matka, Frances utíká sama před sebou, Avice si myslí, že je něco víc a lehkomyslná mladičká Jean bere svatbu jako dobrodružství. V obrovském množství žen tak do popředí vystupují čtyři výrazné postavy s rozdílnými charakterovými vlastnostmi. Spisovatelce se chování hrdinek podařilo vylíčit natolik plasticky, až máte pocit, že s nimi sdílíte nejen kajutu, ale také jejich životy.
Spisovatelka předkládá výpravný příběh, v němž se inspirovala prožitky vlastní babičky, taktéž válečné nevěsty. Ve svém počinu přibližuje nucené, občas klaustrofobické soužití žen a vojáků, plné napětí a jiskření.
Obsáhlý děj zahrnuje několik týdnů náročné plavby, během níž si spousta postav sáhne psychicky i fyzicky na dno. Jojo Moyesová každou kapitolu otevírá úryvky z dopisů, či osobních výpovědí účastníků skutečné plavby a dotváří tak autentickou atmosféru. Při práci na knize spolupracovala s odborníky, dělala rešerše a vystavěla tak děj, který působí reálně a především věrohodně.
Jojo Moyesová si nasadila vysokou laťku dnes již kultovním dílem Než jsem tě poznala a zdá se, že ji jen tak snadno nepřeskočí. Přesto se Loď plná nevěst právem řadí mezi autorčiny počiny, které utkví v paměti především díky neotřelému námětu, jenž se na tuzemském knižním trhu snad dosud neobjevil a určitě také proto, že spisovatelka dokáže psát dojemné příběhy plné emocí.
Text: Barbora Javorková
Foto: Markéta Havlová
