Recenze Dagmar Garciové: Ella se ve svých téměř třiceti letech na nějakou dobu přestěhuje z rušného Londýna na venkov, kde hodlá hlídat dům své kmotřenky Magdy, která se vypravila na oceánskou plavbu. Magda však Elle spoustu věcí zatajila, jako například svou živelnou černou labradorku Tess, zároveň jí postupně posílá různé balíčky se zvláštními vzkazy a zapojuje ji tak krůček po krůčku do vesnických aktivit, jako jsou kurzy tancování, aranžování květin a tak podobně.
Od života na vesnici si Ella primárně představovala klid na tvorbu dětských ilustrací s roztomilými myšáky, především se snaží přijít na to, co vlastně do budoucna chce, i proto jí pauza ve vtahu s Patrikem, majitelem galerie, jen prospěje. Nakonec toho dostane mnohem více, neobejde se to ale bez nějakých těch peripetií.
Sousedi jsou přátelští a milí, někdy až moc. Ella si najde svou vlastní rutinu, zahrnující pravidelné procházky s Tess. Seznámí se také s Devonem, místním veterinářem. První dojem naneštěstí není nejlepší ani na jedné straně, časem se ti dva ale spřátelí a najdou v tom druhém pochopení a jistou náklonnost. Vše záleží jedině na Elle. Rozhodne se nadobro opustit Patrika? Přestane se stydět za to, co ji naplňuje? Půjde si konečně za svými vlastními sny, a ne za vizemi někoho jiného?
„Musíš udělat to, co je pro tebe správné, i když to není snadné.“
Přestože nový román Julie Caplinové má přímo v názvu slovo útěk, s její oblíbenou sérií Romantické útěky nemá titul nic společného. Útěk na venkov je zcela samostatným příběhem. A právě proto budou autorčini příznivci, kteří se neubrání jistému srovnávání, mírně rozpačití z jeho obsahu, který je víceméně jiný pouze v tom, že zde nehraje prim kulinářství. Jinak se jedná o čistokrevnou romantiku, ta místy přesahuje i do náročnějších témat. Dále je zde pěkně vykreslený kontrast mezi městským a vesnickým životem.
Suma sumárum čtenář dostává oddechovou knihu plnou psí lásky a ztřeštěnosti – Tess si zkrátka uzurpovala veškerou pozornost pro sebe –, skutečného přátelství bez přetvářky a romantického citu, který potřebuje chvilku, aby zapustil kořeny a mohl rozkvést.
Text: Dagmar Garciová
Foto: Markéta Havlová
