Nás čtenáře uchvacují nejen dobře napsané příběhy, ale také rádi nakoukneme za oponu do soukromí oblíbených spisovatelů. S pomalu končícím létem jsme proto oslovili několik nejen českých autorů, aby nám svěřili, kde strávili letošní dovolenou. (text: Helena Herynková, úvodní foto: se svolením Martina Vopěnky)
Martin Vopěnka potkal na své dovolené medvědici s medvídětem
„Tu dobrodružnější část dovolené jsem prožil už v březnu, kdy jsme s přítelkyní pět týdnů cestovali po Kostarice. Přestože jsme s vypůjčeným 4x4 autem překonali i několik řek, a kodrcali se po těžko sjízdných vnitrozemských „polňačkách“, nebyla to až tak drsná cesta, na jaké jsem zvyklý. Trochu překvapivě mne největší zážitek čekal až v červenci v Chorvatsku v okolí Plitvických jezer.
Tu oblast miluji a Plitvická jezera jsou pro mne nejnádhernějším přírodním úkazem Evropy, ovšem je to dost turistická destinace. Proto jsem jeden den vyrazil po značené stezce do místních lesnatých hor. Brzy se ukázalo, že tam absolutně nikdo nechodí. Ocitl jsem se v bukovém pralese, stezka mizela pod nohama a musel jsem překračovat padlé stromy. Po celodenní túře, už na zpáteční cestě, vyjdu v údolí bystřiny zpoza skály a asi padesát metrů přede mnou napříč cestou stojí fakt obrovská medvědice s medvídětem. Hned jsem zapadl zpátky za skálu, a protože jsem se ocitl mimo zorný úhel medvědice, dal jsem si sprinterskou třístovku. Ale mohu vám říct, že ten obraz ve mně navždy zůstane. Je to sakra rozdíl: cesta bez medvěda a cesta s medvědem. To druhé mi připadalo trochu jako výjev ze staré pohádky.
Medvěda jsem v přírodě nepotkal poprvé – dva medvědy jsme potkali v rumunských horách na jaře roku 1992. Tehdy jsme však byli tři. Více o mých cestách i pohledu na život a svět se dočtete ve vzpomínkové knize Přežít civilizaci – mých 30 cest za obzor.“
foto: se svolením Martina Vopěnky
Jana Bernášková a Alena Mornštajnová odpočívaly v České republice
Jana Bernášková navštívila hned několik míst: „Toto léto jsme se s rodinou rozhodli zůstat v České republice. Na první dovolenou jsme zajeli do Litomyšle, kde jsme byli okouzlení městem a památkami, které tam na nás čekaly. Některé jsou zaneseny na seznam UNESCO. Druhou dovolenou jsme naplánovali pro děti a jeli k Máchovu jezeru. Zavítala jsem tam poprvé v životě a byla jsem nadšená z písečných pláží, krásných lesů a velké nabídky vodních sportů. Můj syn u Mácháče prohlásil, že je skvělé, že máme v Česku taky malé moře.
A třetí dovolená byla pracovní, během natáčení mě ubytovali v Kutné hoře, a já jsem opět žasla nad krásou města. Je to malinká Praha s úžasnýma kavárničkama.“
foto: se svolením Jany Bernáškové
Alena Mornštajnová miluje svou chalupu: „Každý rok se těším na chalupu v západních Čechách. Je to rodinná tradice. Od té doby, co jsem se vdala, na chalupu jezdíme pravidelně, naše děti tam trávily celé prázdniny s námi nebo jenom s babičkou a dědou, a teď, když jsou dospělé, tam jezdí se svými dětmi. Je to místo setkávání, kde je do lesa kousek a koupání na dosah, místo spojené se spoustou vzpomínek a zážitků. Místo, kde jsou kytky nejkrásnější, obloha nejmodřejší, buřty nejchutnější a internetové připojení vrtkavé. Tak zase za rok!“
foto: Vojtěch Vlk
Michal Viewegh vyrazil za nicneděláním do Řecka
„Byl jsem letos v létě s nejstarší dcerou Míšou, zeťákem Davidem a vnoučkem Vojtou na Korfu… Hezké to bylo od začátku až do konce, nic výjimečného jsme naštěstí nezažili (smích).“
foto: se svolením Michala Viewegha
Kateřina Tučková ti užila odpočinek i čas na čtení
„Letošní léto jsem zahájila týdenním pobytem v Rychlebských horách, kam jsem tentokrát jela nikoliv na výzkum jako v předchozích letech, ale (po uvedení Bílé Vody v Bílé Vodě) skutečně odpočívat. Užívala jsem si lesní procházky kolem Račího údolí, vychutnávala výbornou kávu v Tančírně nebo javornické kavárně Bystrý Arthur a poprvé si s dětmi udělala táborák. Cestou k domovu jsme pobyli ještě nedaleko Broumova, kde jsme si prohlédli nejen krásný broumovský klášter s kopií Codexu Gigas v místní knihovně, ale shlédli i řadu pohraničních kostelů vystavěných tam slavným rodem Dientzenhoferových. Některé jsou bohužel v tristním stavu, kolem některých ale panuje čilý společenský život, takže jsme se v tom šonovském zúčastnili třeba jazzového koncertu. Svou dovolenou jsem si ale letos užila nejvíc proto, že jsem měla po dlouhé době klid číst si i jiné knihy než svůj rukopis.“
foto: J. Kocián
Pavel Renčín sbíral na dovolené nápady na novou knížku
„Na dovolenou se svými dětmi – pětileťandou a sedmileťákem – jsem se těšil. Bude to skvělé studijní a inspirativní léto, říkal jsem si. Chystal jsem se totiž psát druhý díl úžasných dobrodružství Žabarádů, kteří vyšli vloni. A tak jsem dovolenou trávil s manželkou a dětmi ve slunném Toskánsku, na spoustě výprav do zoologických, botanických, muzeí, výletů na hrady a zámky a do hor a na kola k České Lípě... A byl to takový fofr, že jsem pak po večerech jen vyčerpaně oddechoval u sklenky vína. Teď v září už ale fakt Žabarády 2 dopíšu. Čestně.“
foto: se svolením Pavla Renčína
A jako bonus jsme pro vás vyzpovídali také oblíbeného autora thrillerů, Roberta Bryndzu, který odpočíval v Chorvatsku. „Strávil jsem letos v létě dovolenou na jednom z mých oblíbených míst, v Dubrovníku. Spousta opalování, dobré jídlo a skvělé výlety lodí. Jeden z výletů, který jsem podnikl, byl do úžasného letoviska Bowa na ostrově Šipan, kde prostě jíte to, co ten den uloví v moři. Bylo to jedno z nejklidnějších období.“
foto: se svolením Roberta Bryndzy
Pevně doufáme, že si všichni spisovatelé hezky odpočinuli a můžete se těšit na další skvělé příběhy, které pro nás vymyslí.
