Policejního komisaře Carla Mørcka odvážejí do věznice, protože čelí obvinění z vraždy a také z distribuce a držení drog. Čeká ho největší výzva jeho života – nejenže musí za pomoci týmu z oddělení Q dokázat svou nevinu, ale hlavně musí přežít. A to v situaci, kdy nemá svůj život pod kontrolou, protože se ocitl na místě, kde zaplatit si vraha není vůbec složité.
Desetidílná série o Carlu Mørckovi a kodaňském oddělení Q, jehož úkolem je zabývat se „odloženými případy“, patří k těm výjimečným počinům, které v sobě snoubí to nejlepší ze severské detektivky s klasickými žánrovými díly. Nechybí mrazivá atmosféra plná zostřených emocí, ale ani propracované zápletky s postavou detektiva, jenž sice na někoho působí jako drobně nepříjemný morous, ale v žádném případě jeho život neurčují nezvladatelní vnitřní démoni. Díky tomu se pak může soustředit na vyšetřování samotných zločinů a jeho osobní život do procesu zasahuje minimálně.
S výjimkou posledního dílu Sedm metrů čtverečních, kde se i Carl Mørck musí postavit nevyřešenému temnému místu své minulosti a obloukem se tak vrátit k samotnému počátku série.
Vychází 20. září v nakladatelství Host.
Případ zavražděných s hřebíky v hlavě
Měla to být tehdy před patnácti lety rutinní prohlídka místa činu. Carl Mørck a jeho dva kolegové – Hardy Henningsen a Anker Høyer – se zrovna pustili do případu muže, jehož někdo zabil nastřelovací pistolí. Nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít k jakýmkoli komplikacím – vražda se odehrála několik dnů předtím a jediné, co proces narušovalo, byl příšerný zápach, který polorozpadlý dům prostupoval.
Jak se tedy mohlo stát, že chvíli poté ležel Carl zraněný, Anker zastřelený a Hardy zmrzačený střelou zezadu do páteře? Kde se v domě, který měl být až na zavražděného dávno prázdný, vzali dva muži s pistolemi? A co tak důležitého na místě činu hledali? Byli oni pachateli zločinu, nebo zde plnili jiný úkol?
Případ, který Carl Mørck patnáct let vytěsňoval z mysli, protože pro něj představoval přílišné trauma, se náhle vrací jako bumerang. A nezadatelnou roli v tom hraje Ankerův kufr plný drog schovaný mnoho let v koutě Carlovy půdy. A také bedna s rozčtvrcenou mrtvolou a mincemi, na nichž se nacházejí Carlovy otisky, zakopaná pod domem, kde Mørcka a jeho dva kolegy postřelili…
Případ zkorumpovaného kamaráda
Carlovi je brzy jasné, že klíčem k řešení je patnáct let mrtvý Anker, kamarád, který se evidentně nechal zkorumpovat. A hlavně jeho kontakty, které vedou nejen k holandské drogové mafii, ale i přímo na kodaňské ústředí kriminálky. Tam se mezi Carlovými kolegy nachází komplic, dlouho se skrývající člověk, jehož aktivoval až nález Ankerova kufru.
Otázka zní – kolik toho Carl vlastně ví, a může být pro celý fungující výnosný obchod nebezpečné, kdyby začal při vyšetřování mluvit? Něco takového riskovat není žádoucí. Z Carla zavřeného ve věznici se stává lovná zvěř a jeho věrným kolegům z oddělení Q nezbývá mnoho času na to, aby jednak dokázali Mørckovu nevinu, ale hlavně aby ho dostali z místa, kde každý okamžik může být osudný.
Drsná hra bez pravidel začíná. A zapojují se do ní postupně i lidé, jimž Carl v uplynulých letech pomohl zachránit život – a oni teď cítí potřebu splatit svůj dluh.
Případ souboje s časem
Na rozdíl od prakticky všech předchozích dílů série je Sedm metrů čtverečních akční jízda plná dějových zvratů a nečekaných odhalení hned od začátku. Adler-Olsenovy romány se vyznačují drobnokresbou, pečlivou přípravou kulis, v nichž se jednotlivé „odložené“ případy odehrávají. Umným rozhazováním stop a náznaků, na kterém pak lze vystavět perfektně promyšlenou zápletku. Pozvolným rozjezdem, kde se čtenář jen pomalu a s příjemným, postupně narůstajícím mrazením v zádech noří do detailů případu.
K dostání také jako audiokniha. Vydalo nakladatelství OneHotBook.
V Sedmi metrech čtverečních je čtenář hozen přímo doprostřed děje a nemá čas přemýšlet. Všechno se děje překotně, zhuštěně, každá kapitola přináší něco nového, převratného. Dusivá atmosféra beznaděje, která vším prorůstá, je o to intenzivnější, když předpokládanou obětí se má stát sama hlavní postava série, člověk, ke kterému čtenář po všech těch letech přilnul a oblíbil si ho.
A přesto Adler-Olsen nerezignoval ani na to, co ctilo jeho detektivky od samého počátku. Pořád je zde dokonale promyšlená zápletka, která vyžaduje čtenářovu spoluúčast při odhalování zločinu. Pořád je tady spousta rozházených stop, jež naznačují, tu správně, tu schválně scestně, kde se nachází řešení.
Případ dvou fungujících soukolí
Sedm metrů čtverečních je ale především soubojem dvou odhodlaných, dobře fungujících soukolí. Na jedné straně holandského drogového kartelu se všemi svými pohůnky a najatými vrahy, na straně druhé oddělení Q s již zmiňovanými nečekanými spolupracovníky.
Samotné kodaňské komisařství, které by mělo za svého nejschopnějšího člověka bojovat, pak hraje nelichotivou roli mrtvého brouka, a naopak se spíše snaží házet svým kolegům z oddělení Q klacky pod nohy. Protože pro pohlaváry je jednak jednodušší uzavřít vše jako selhání jednotlivce než systémový problém prorůstání zločinu do nejvyšších struktur – a hlavně zde pracuje ten, kdo za tím vším stojí, a tomu rozhodně vyhovuje, že hlavním viníkem zůstane Mørck.
Podstatnou roli v celé hře tak dostávají Carlovi spolupracovníci – schopný vyšetřovatel Asad, jenž Carla doprovází na jeho cestě sérií od samotného počátku, a to i se svými vtipnými arabskými moudry o velbloudech, urputná a nikdy se nevzdávající Rose a nejnovější posila týmu Gordon, který dokáže skvěle konspirovat a účinně pracovat i přes nepřátelské prostředí přímo z kanceláře na kodaňské kriminálce.
Přes jejich neochvějnou věrnost však stále visí ve vzduchu otázka – bude to stačit? Podaří se Mørcka zachránit, když vlastně stojí proti všem?
Případ konce jedné skvělé kariéry
Sedm metrů čtverečních je více než důstojným završením celé série o oddělení Q. Jussi Adler-Olsen zde jenom dokázal, jak skvělým vypravěčem je a jak invenčním způsobem umí do svých knih zapracovávat různé žánrové vlivy – a vytvářet z nich svůj vlastní nezaměnitelný styl.
Případy oddělení Q se pak nezpochybnitelně řadí k tomu nejlepšímu a literárně nejhodnotnějšímu, co v rámci severské detektivky vzniklo. Mimo jiné tím, jak se Adler-Olsen oprostil od některých klišé, jimiž je tato stále velice populární odnož kriminálního žánru pověstná. A také nadhledem a vtipem, jímž je série prostoupená.
Takhle kvalitních detektivek se v dnešní době píše jenom málo. A to i přesto, že se jich píše čím dál víc…
(foto: Bjarke Johansen)
JUSSI ADLER-OLSEN (* 1950)
Dánský spisovatel, pracoval jako novinář, redaktor a nakladatel. Svou literární kariéru zahájil romány Alfabethuset (Abecední dům, 1997) a Og hun takkede guderne (A děkovala bohům, 2003), které v češtině ještě nevyšly. V roce 2006 vydal politický thriller Washingtonský dekret (Host 2014). Poté se začal věnovat tématům spojeným s jeho rodným Dánskem. Čtenářskou oblibu si získal především sérií detektivních románů o oddělení Q, která čítá celkem deset dílů. Prvních pět z nich bylo zfilmováno a promítaly se i v českých kinech. Charakteristickým znakem autorova stylu a jistě i jedním z důvodů jeho obrovského mezinárodního úspěchu je osobitý smysl pro humor, nadhled a ironie. Jeho knih se celosvětově prodalo už dvacet sedm milionů výtisků. (zdroj: nakladatelství Host)
Text: Jiří Popiolek
Foto: Bjarke Johansen; se svolením nakladatelství Host
