Při příležitosti Velkého knižního čtvrtku vyšla v českém překladu Jitky Jeníkové unikátní obrazová publikace 1964: Oči bouře. Paul McCartney v této knize poprvé světu představil své dosud nezveřejněné fotografie z přelomové éry kapely The Beatles a jejího prvního amerického turné. Na 275 černobílých i barevných fotografiích z celkem 6 měst – Liverpoolu, Londýna, Paříže, New Yorku, Washingtonu, D.C. a Miami – McCartney zachytil například řadu dosud nespatřených portrétů členů kapely, ale především v té době vrcholící mánii kolem The Beatles.
Fotografie pořízené Paulem McCartneym na 35mm film mapují převratné období od konce roku 1963 do začátku roku následujícího, kdy se The Beatles stali mezinárodní senzací a změnili běh hudebních dějin. Fotografie doplňuje průvodní slovo a předmluva Paula McCartneyho, v níž se vrací k šílenství, které kapela rozpoutávala v britských koncertních sálech a které předcházelo hysterii, jež The Beatles doprovázela na prvním americkém turné. Dále také esej „Beatleland“ novinářky a historičky z Harvardovy univerzity Jill Lepore, která toto období zasazuje do širšího společensko-historického rámce a na závěr text Rosie Broadley, kurátorky londýnské National Portrait Gallery, kde byly fotografie vůbec poprvé letos v červnu vystaveny u příležitosti znovuotevření muzea po rozsáhlé rekonstrukci.
„Najednou se na nás upíraly miliony očí a vytvářely obraz, na který nikdy nezapomenu.“
– Paul McCartney
„Uvažoval jsem o ‚Oku bouře‘ v jednotném čísle, protože The Beatles se ocitli v samotném středu bouře, kterou sami vyvolali. Když jsem si však fotografie prohlížel, uvědomil jsem si, že jsou to spíše „oči“ bouře, neboť se to celé neodehrálo jen v jednom okamžiku; v centru bouře jsme se ocitli mnohokrát. Navíc jsem na fotkách lidí z té doby zachytil spoustu očí. Měli jsme pocit, že žijeme uprostřed šílené bouře, šílené smršti – objížděli jsme turné, pracovali v podstatě nonstop a neustále se setkávali se zástupy lidí, které si nás chtěly vyfotit. A v centru této bouře se nacházely spousty očí a fotoaparátů,“ vysvětluje Paul McCartney, jak dospěl k symbolickému názvu knihy.
„Každý snímek ve mně vyvolává vzpomínky. Mohu se pokusit určit, kde jsem je pořídil a co jsme právě dělali před foťákem i za ním. Obrázky nás a fotografů přinášejí vzpomínky na naši první návštěvu New Yorku a cestu do Central Parku, kde na nás ostřílení fotografové pokřikovali: ‚Hej, Beatle, hej, Beatle!‘ A my se na ně otočili a oni pořídili snímek. Všechny tyto chvíle znovu ožívají… A pak jsou tu záběry z okýnek vlaku a za nimi americká železnice a vlaková depa. Dodnes mám americké vlaky rád. Dívám se na to a říkám si, fíha, kolikpak lidí asi v dávných dobách jen tak naskočilo do vlaku. V případě lidí, které neznám, se oddávám fantazii a představuji si jejich životy. Třeba muž, jenž odhazuje sníh v pensylvánském depu – jaký asi je, když se vrátí domů? Kam se vrací? Poví kolemjdoucím, že dneska okolo projeli The Beatles? Fotografie podněcují mou představivost. Jako kdybych dokázal zahlédnout všechno, co se děje kolem nich. Přinášejí s sebou spoustu historek a vzpomínek a to je jeden z důvodů, proč pro mě mají takovou cenu,“ dodává McCartney.
275 dosud nepublikovaných fotografií, které autor po téměř šedesáti letech nalezl ve svém archivu
„Fotografie uvedené v této publikaci Paul McCartney pořídil v přelomovém roce 1963–64, v době, kdy se zrodila Beatlemánie, jež se následně prohnala celý světem. Fotografie vznikly nejprve během turné kapely v Liverpoolu a Paříži, kde se kapela dozvěděla, že se poprvé stala jedničkou americké hitparády. To už dříve označil McCartney za podmínku, aby se The Beatles vůbec kdy do Spojených států vypravili – pokud by bylo jejich tamější turné fiasko, byli by z obliga, koneckonců jsou jejich číslo jedna. Z Paříže tak The Beatles pokračovali do USA, do New Yorku, Washingtonu a do Miami. Na snímcích vidíme nesmírně mladou čtveřici (George Harrison krátce předtím oslavil teprve dvacáté narozeniny) a lidi, kteří je doprovázeli nebo s nimiž se setkali,“ uvádí překladatelka Jitka Jeníková.
Působivě zpracovaná kniha 1964: Oči bouře osloví nejen fanoušky této nezapomenutelné kapely, ale každého, kdo by se rád alespoň na chvíli vrátil v čase díky fotografiím, které jsou jedinečným svědectvím té doby… A navíc, jak říká Paul McCartney: „Zachycují určité časové období způsobem, jakým se to nikomu jinému nepovedlo, totiž z pohledu The Beatles“.
Text: Linda Haburová
Foto: Paul McCartney; Markéta Havlová
