Od přelomu tisíciletí se u nás najde jen málo dětí, které by neslyšely o Správné pětce britské spisovatelky Enid Blytonové (1897–1968). Však víte, ty útlé brožované knížky s barevnou ilustrací dětské party se psem na obálce. V 90. letech je začalo chrlit nakladatelství Egmont a záhy se z nich staly bestsellery, kvapně a opakovaně dotiskované, postupně vyšla celá jednadvacetidílná série. Posledních pět let ožívá Správná pětka v podobě audioknih vydavatelství OneHotBook, v interpretaci herečky Michaely Maurerové. „Děti a jejich rodiče se s každým novým dílem zajímají, kdy vyjde další, je to evergreen, jaký nemá obdoby,“ prohlašuje majitel OneHotBook Martin Pilař.
Snad kdybyste strávili víc než tři čtvrtě století v ústraní jako poustevníci, mohl by vám fenomén Blytonové uniknout. Jinak těžko. Přes půl miliardy prodaných výtisků ve 40 různých jazycích, to už se nepřehlédne.
Ve čtyřicátých a počátkem padesátých let často vycházelo i více než 20 knih Enid Blytonové ročně – tehdy také vznikla většina jejích nejznámějších sérií včetně Správné pětky, Tajné sedmy a Kamarádek. Diváci České televize znají autorku i díky příhodám dřevěného panáčka Noddyho, vysílaných v pořadu Kouzelná školka. Řada autorčiných příběhů se dočkala úspěšných divadelních, televizních, filmových a rozhlasových adaptací po celém světě.
Ani naší rodině se Blyton-mánie nevyhnula. Dcera bývala v dětství často nemocná a rozptýlení nacházela v četbě dobrodružných knížek. Pokaždé ji nadchlo, když dostala nový svazek Správné pětky, volba dárku k Vánocům a narozeninám byla tehdy snadná. Snila o tom, jak společně se sourozenci Juliánem, Dickem a Annou a jejich sestřenicí George prozkoumává tajné chodby, přelstí padouchy, objevuje zakopaný poklad nebo se prohání se psem Timem. Tím mě přiměla si jeden svazek Správné pětky přečíst. Našla jsem v něm elán, vtip a napětí jako v knihách, jež jsem já hltala jako dítě – a kterými listuji dodnes, když hledám vzpruhu. Navíc tu byla sympatická a rozhodná George, ve všem stejně dobrá jako kluk, která se nenechala od nikoho odstrkovat a dokázala přechytračit i dospělé zločince.
Jednou mi však v souvislosti se Správnou pětkou zatrnulo – když se mě dcera s lítostí zeptala, proč i ona nemá takovou partu. Ostatně stejný smutek pociťovali i další čtenáři Blytonové, včetně dnes již pětasedmdesátiletého spisovatele Alexandra McCalla Smithe: „Přišlo mi jako velká nespravedlnost, že oni zažívají dobrodružství, a já ne." Bohužel jsem nedokázala šestileté dceři vysvětlit, že souznění a soudržnost skupiny dětí a fantastická dobrodružství jsou v reálném životě vzácnější než v knihách. Nicméně přivedlo nás to k pořízení psa, s nímž pak náš jedináček vyrůstal a užil s ním mnoho radosti. Jen to nebyl hnědý kříženec, ale černý labrador, a nejmenoval se Tim, nýbrž Fred.
Audiokniha vychází v červenci v nakladatelství OneHotBook.
Posledních pět let vychází Správná pětka jako audioknižní řada ve vydavatelství OneHotBook, s hlasem Michaely Maurerové: „Užívám si ji společně se svými dětmi. Starosti odplavou, na chvíli se sama stávám dítětem – a rázem si připadám jako součást party.“ Zatím poslední vydaná audiokniha Správná pětka znovu na ostrově zavádí posluchače do kulis ostrova Kirrin, inspirovaných hradní zříceninou Corfe v hrabství Dorset, již Blytonová navštívila. Ostatně všechna místa popsaná v sérii se k autorčinu životu vztahují. Je tomu tak i v audioknize Správná pětka jede tábořit, která vychází nyní v červenci. Děti v doprovodu učitele stanují na vřesovištích v okolí Furzebrooku, nějakých padesát kilometrů od farmy ve Stourton Caundle, která Blytonové patřila.
Přes fenomenální čtenářský úspěch (nebo právě kvůli němu?) bývala Blytonová často terčem kritiky. Jedním z hlavních důvodů byl obrovský rozsah jejího díla: 700 knih, tisíce povídek, básní a bezpočet článků a sloupků v časopisech. Za den dokázala napsat až 10 000 slov. To znamená, že dokázala napsat dobrodružství Správné pětky za týden.
Vedle nadprodukce jí kritika vyčítala jednoduchost děje, postav a slovní zásoby, nedostatečné zobrazování reality, minimální podněcování představivosti a citové výchovy. Avšak to, co jedni odsuzovali, jiní vyzdvihovali: díky srozumitelnosti a svižnosti děje jsou knihy přístupné i méně zdatným čtenářům. Příběhy začínají lákavě a kapitoly končí napínavě – čtenáře tak motivují pokračovat. Důležitý je také morální prvek – kladní hrdinové se dočkají odměny a ti záporní, pokud se nenapraví, jsou náležitě potrestáni. To je něco, co oslovuje děti napříč kontinenty. Ostatně ke své rané lásce k Blytonové se bez ostychu přiznala řada uznávaných spisovatelů včetně Kena Folletta, Hanifa Kureishiho, Beryl Bainbridgeové či držitelky Bookerovy ceny Keri Hulmeové.
Foto: Wikimedia Commons
Nejen dílo, ale i život Enid Blytonové je zdrojem neustálé fascinace, možná proto, že ho vždy líčila jako idylku: ve venkovském domě s obrovskou zahradou plnou květin a spoustou zvířat, se dvěma roztomilými dcerami a s manželem Hughem, redaktorem věhlasného Newnesova nakladatelství. Nezmiňovala se o manželských rozepřích a hořkém rozvodu.
Letos v květnu uvedla ČT art britský biografický film Enid (2008) s Helenou Bonham Carterovou v titulní roli. Snímek odhaluje temné, utajované stránky autorčina života: frustraci z odchodu vlastního otce, který je opustil, když byla dítě, její chladný vztah s rodinou, milostné avantýry, rozepře a trpký rozvod. Spisovatelku líčí coby dětinskou, sobeckou, arogantní, bez špetky mateřského citu, orientovanou zejména na psaní a úspěch. Tvůrci nelichotivého portrétu opomněli i její prokazatelné kvality: vedle psaní se intenzivně věnovala charitě, zejména na pomoc handicapovaným dětem a zvířatům.
Faktem je, že Blytonová zůstává i dnes vypravěčkou s jedinečným talentem přenést se do světa dětské fantazie. Přivedla k četbě milióny dětí, které se možná právě díky ní staly čtenáři na celý život. A tím se stala nesmrtelnou.
Text: Denisa Novotná
Foto: Michaela Merglová, Wikimedia Commons
