Staré venkovské sídlo Bella Vista znovu otevírá své brány, farma s jabloňovými sady se již brzy chystá přivítat žáky do školy vaření, kterou povede nadaná Isabel Johansenová, jež v kuchyni svede nejrůznější kouzla. Základní ingrediencí všech receptů má být med, a tak se Isabel rozhodne najmout včelaře na výpomoc. Ovšem Cormac O'Neill, jenž se připlete rozzuřenému roji včel do cesty, není včelařem, nýbrž reportérem, který chce sepsat biografii Isabelina dědečka, Magnuse Johansena. 

Magnusův příběh nepatří k těm nejveselejším, ale aby se lidstvo mohlo něčemu z historie přiučit, je třeba jej předat dalším generacím. Magnus vyrůstal v dánské Kodani v době, kdy byla země okupovaná německými vojsky. Malý kluk musel velmi rychle dospět, a namísto nevinných her se přidal k odbojové skupině Holger Danske. Magnus skrze své vyprávění opět prožívá bolestné okamžiky, plné ztrát, strachu, ale také neskutečné odvahy, díky níž mnoho lidí dostalo druhou šanci na život.

Isabel utekla před minulostí, avšak ta ji znovu dostihla v jejím rodném kraji, kde myslela, že je v bezpečí. Do mysli se jí však pomaličku vkrádá cit, o němž byla přesvědčena, že už znovu nezažije. Na sluncem zalitém místě se však mohou stát zázraky.

Ačkoli je Vůně medu druhým dílem ze série Kroniky Bella Visty, lze jej číst i samostatně. Děj příběhu se odehrává v kalifornské Sonomě, malebném kraji plném nádherných skrytých výhledů, zákoutí a horkých pramenů. Autorka s příběhem nakládá promyšleně a popisné scény jsou velmi sugestivní.

Charakterové rysy postav nepůsobí vůbec ploše, krom těch hlavních není vůbec těžké oblíbit si i ty vedlejší, jako například včelařku Jamie. Líčení válečných událostí s sebou přináší melancholii, smutek a nepochopení, jak dalece může lidská krutost sahat.

Při čtení narazíte na několik receptů, které jsou skutečně sladkým pokušením, jak jinak než medovým. Jednotlivé části knihy jsou navíc uvozeny faktografickými údaji o včelách.

Text: Dagmar Garciová
Foto: Štěpánka Levá