Matka s ostatními dětmi a ženami prchaly z vesnic v horách Gramosu v severním Řecku, kde se ukrývali za občanské války partyzáni, a které bombardovala vládní vojska. Babička by cestu nezvládla a chtěla, aby s ní alespoň vnučka zůstala. V noci zasáhla jejich domek bomba. (text: Zuzana Dorogiová, foto: Adolf Horsinka) 

Babička zemřela v sutinách. Desetiletá Sotiria se pak přidala k další partě uprchlíků. Za ruku se jí chytla osamělá baculatá Koula a vlak je v roce 1948 dovezl až do Československa, jež přijalo tisíce dětí s matkami či s prarodiči a další tisíce sirotků, kteří byli rozmístěni do dětských domovů. Obě děvčata tvrdila, že jsou sestřenice, aby alespoň mohla zůstat spolu.

Sotiria si nepamatovala své příjmení přesně, Koula vůbec, takže když po letech přes Červený kříž Sotirii hledali přeživší rodiče, nebyly o ní žádné záznamy. Koulini rodiče nepřežili. A dívky se přizpůsobovaly novému prostředí, tak odlišnému od toho jejich. Sotiria zpívala na školních vystoupeních a náhodně její fotku objevila její matka v novinách. Sotiria se ale vlastní rodiny stranila, chtěla žít jako české dívky, a když dostala v rámci zaměstnání šičky možnost bydlet na ubytovně, dala jí před rodinou přednost. Odvážná a pracovitá dívka se naučila šít a navrhovat šaty, které od ní kupovaly kolegyně a jejich známé. Jenže to bylo obohacování na úkor pracující třídy, a tak se brzy setkala s praktikami StB a velmi rychle přišla na to, že to vyprávění o komunistických ideálech není až takové, o jakém jim říkali.

Ostravská novinářka Scarlett Wilková pro Paměť národa ve společnosti Post Bellum zpovídala nemálo Řeků, kteří se zde usadili a založili rodiny, mnohdy i s českými partnery, a z jejich vzpomínek poskládala dílky zapadající do sebe jako puzzle, a vytvořila tak fiktivní rodinu, její členy a přátele v knize Až uvidíš moře. Úsporným a čistým stylem, bez složitých odboček přibližuje čtenářům, jaké to je žít v cizině, kde ne všichni uprchlíky přijímají s otevřenou náručí. Bez znalosti jazyka a s jinými zvyky. Citlivě popisuje pocity a rozervanost emigrantů, kteří se dlouhou dobu nesměli vrátit domů a když už mohli, stýskalo se jim po českých přátelích. Sotiria prožívá mnohé, než se podívá znovu do Řecka, a její život změní poprvé spatřené moře.