Michal Ježek dávkuje humor ve všech možných formách, jako nevystupující stand-up komik a divadelní herec nebo jako spisovatel. Jeho první kniha s názvem Záhada Harcovských kolejí se věnovala vysokoškolskému životu. Kniha Nesnáze českých sexbytostí upoutá čtenáře množstvím absurdních, humorných i erotických situacích.

Po sedmileté tvůrčí pauze vám vyšla nová kniha s názvem Nesnáze českých sexbytostí. Prozradíte našim čtenářům, na čem jste pracoval během této pauzy?
Posledních sedm let jsem určitě nelenil. Mimo rodinných a pracovních povinností, jsem se snažil psát pro sebe, sumarizovat si nápady, tvořit nástřely různých příběhů. Po výhře v povídkové soutěži (2020) bylo psaní intenzivnější a řekl jsem si, že bych vše přetavil v knihu. Druhá kniha, Nesnáze českých sexbytostí, měla diametrálně jiný osud než kniha první. Ta byla vydaná v roce 2015 a původně jsem ji psal jen pro kamarády jako odkaz životu na vysokoškolských kolejích. Plán bylo vytisknout několik desítek kusů a překvapit spolužáky na srazech. Nakonec jsem se rozhodl vydat si ji sám, samonákladem.

Námět současné knihy vychází z vaší povídky, která se v roce 2020 umístila mezi dvaceti výherními pracemi povídkové soutěže Knihy Dobrovský. Pamatujete si na své pocity, když vám vítězství oznámili?
Výhra mě příjemně překvapila a potěšila, pro mé dětinské já to byly krásné druhé Vánoce. S určitostí mohu tvrdit, že úspěch v soutěži a komenty od čtenářů příběhu, byly tou největší motivací k dopsání celé knihy. Pravdou je, že jsem pro příběh využil výtržek z rozepsaného rukopisu z šuplíku, který se však ubíral špatným detektivním směrem. Bylo nutné dílo kompletně předělat a dopsat, od základů změnit, transformovat na správně ztřeštěnou absurdní humoresku s možná až pábitelskou atmosférou.  

Hlavní hrdinka se během rychlorande setkává s řadou řekněme dosti bizarních postaviček. Mají některé mužské postavy reálné předobrazy, nebo jde o čirou fantazii?
V tomto případě můžu s určitostí tvrdit, že bizarní skvadra mužů z rychlorande a dále v knize je z devadesáti pěti procent výsledek živé tvůrčí fantazie a zbylých pět procent jsou charaktery, které jsem navnímal během života ze svého okolí nebo knih, filmů či příběhů z vyprávění.

V příběhu hraje výraznou roli večer na rychlorande. Jak jste přišel s nápadem zasadit příběh právě do takového prostředí?
Držel jsem téma rychlorande dlouho v hlavě, dokonce jsem měl kdysi podobný příběh rozepsaný, i když jako špatně napsanou detektivku. Většina situací v knize je jen otázkou vlastní imaginace, ale určitě jsem slyšel nebo zažil hodně příhod a historek, které se mohou na rande naslepo přihodit a hodily by se do nějakého příběhu. Kdybych měl nadhodit ty, které nesouvisí s knihou, tak kamarádovi utekla partnerka v půlce rande. Mně se osobně přihodilo, že si slečna na rande naslepo objednala dva milkšejky, pomerančový džus, kolu a dortík a já zjistil, že slečna přišla na rande žíznivá a hladová, a že nemám peněženku.  

Chystáte se na nějaký další příběh? Pokud ano, prozradil byste našim čtenářům, o co půjde?
Ano. Současně, mám rozepsané dvě knihy. První je de facto veselá traumakomedie, kdy tři hlavní postavy spojuje historicky jedna tragédie a v budoucnosti jedna láska. Poté mám rozepsané náznaky novely z vesnického prostředí. Jde o tři pražské dívky, které se ocitly (nemůžu prozrazovat proč…) v jedné staré knajpě. Jedná se o zážitek z vlastní zkušenosti, kdy se ve vesnické hospodě na dědině objevila tři blonďatá děvčata z Prahy. V hospodě se zastavil život i čas a najednou se měnily charaktery všech přítomných štamgastů. To bych rád zasadil do trochu mysteriózního příběhu…

Michal Ježek (* 1985)
Autorův příběh začal narozením v pětaosmdesátém, kdy při prvním nádechu vyškubl porodníkovi z rukou kuličkové pero a zaznamenal porod na doktorův krvavý plášť. Tím začala dráha šuplíkového spisovatele, která skončila v roce 2015 vydáním knihy věnované vysokoškolskému životu, absurdní thrillerkomedie Záhada Harcovských kolejí. Tento titul se stal hitem, minimálně v Libereckém kraji. Razí heslo: Psát život, tady a teď!

Text: Michaela Kováříková
Foto: se svolením Michala Ježka