Řecko. Když vyslovíme toto slovo, vybaví se nám hotely, pláže, teplo, dovolená, sluníčko a koktejly u baru. Řecko však není jen kousek země kolem moře, které znají turisté. Je to nádherná země, která má bohatou historii a o místních lidech, jejich zvycích, tradicích a životě nám v knize Řecké štěstí vypráví česká autorka Kateřina Panou.
Celý nápad napsat knihu vznikl nenápadně a to v období covidových opatření, kdy se lidé z restaurací, barů a osobních setkávání přesunuli k počítačům a komunikovali prostřednictvím sociálních sítí. Kateřina založila blog, kde sdílela svoje zážitky a začátky života v Řecku. Její poznámky měly veliký úspěch a tak, když slyšela ze svého okolí, že má spisovatelský talent, rozhodla se čtenářům tuto zemi představit podrobně. Její blog byl nominován na cenu Magnesia Litera roku 2022 a výhra v této anketě jí naprosto změnila život, protože cesta k vydání tištěné knihy se začala rýsovat.
Kateřina žije v Řecku více jak čtvrt století. Její manžel se jmenuje Konstantin a je to pravý Řek. Zpočátku byli kamarádi, kteří si vzájemně vyprávěli o Češích a Řecích. Bavili se nad zvyklostmi, které pro toho druhého byly naprosto nezvyklé a podivné či zábavné. Postupně však kamarádství přešlo v lásku a Kateřina s Konstantinem se rozhodli, že se vezmou. Cesta ke svatbě byla trnitá a dost dlouhá, ale to vám nechci prozradit. V knížce ji autorka velice čtivě popisuje.
Kateřina s Konstantinem a jejich dětmi žijí v kraji zvaném Epirus, který leží na severozápadě země. V tomto kraji žije přibližně 330 tisíc obyvatel a patří k těm méně obydleným. Dozvídáme se spousty informací o Parze, jednom z nejkrásnějších řeckých měst, které autorka nazývá dírou, ale krásnou dírou. Město je přímo u moře, které má křišťálovou barvu a stoupá do kopců, které pokrývají olivové háje. Domy jsou barevné, skrývají mezi sebou malebné cestičky a zákoutí.
Poutavým a svižným tempem nám líčí její první dobrodružné výpravy a setkávání se s novými lidmi. Ne vždy to bylo úsměvné a snadné, protože zde byla hlavně jazyková bariéra, nezkušenost a nevědomost místních zvyků. Přesto své zážitky autorka líčí s lehkostí a úsměvem. Máte pocit, jako kdybyste se do jejích vzpomínek přenesli. Cítíte vůni moře, teplo slunce a procházíte se uličkami s malými domky. Všude jsou barvy. Řecko je barevná země a pestrost je pro ni typická. A není to pestrost pouze v pokrmech, ale i v architektuře a povahách lidí. Řekové jsou srdcaři. Milují svoji zemi, svoje tradice a pokud například odmítnete, třeba nevědomky, pozvání na kávu, hluboce je tím urazíte. Řekové jsou hluční, společenští a milují setkávání. Což je pro nás rezervované Čechy občas těžké pochopit.
Autorčiny začátky života v Řecku byly chvílemi úsměvné skrz jazykovou bariéru. Když už se odhodlala jít do obchodu na nákup, celou cestu si opakovala větu, kterou řekne, aby úspěšně nakoupila. Některým situacím jsem se opravdu od srdce zasmála, protože jsem si představila sama sebe v cizí zemi s minimální znalostí jazyka. Přesto se autorka nikdy nesetkala s tím, že by jí lidé nepomohli. Vždy se nějak domluvila a jazyk postupně pilovala.
Stejně jako se ona učila řeckému životu, zkoušela doma manželovi a tchyni ukázat například českou kuchyni. Ale nesetkala se s pochopením. Pro nás typické houskové knedlíky Konstantinova maminka okomentovala slovy, proč proboha Kateřina servíruje ten rozmáčený chléb na talíř a tak její kuchařské odhodlání naučit Řeky jíst česká jídla, ochladlo.
V knize se dozvíte spousty a spousty zajímavostí a opravdu vám může posloužit jako takový návod s čím v Řecku počítat, co nedělat, jaké jsou tradice a zvyky, kam zajít apod. pokud se rozhodnete odjet na dovolenou právě sem. V knížce najdete i krásné fotografie, které vybízejí k tomu se okamžitě do této země vydat. Samozřejmě, že v Řecku není vše růžové, že i zde mají lidé problémy a starosti a ne všem se žije krásně. Ostatně tak je to i u nás v Česku. Pokud se však rozhodnete Řecko navštívit, nezůstávejte jen u hotelových bazénů a moře, ale navštivte i menší městečka či vesničky, ať si můžete plnými doušky vychutnat pravé Řecko.
Text: Lenka Zajíčková
Foto: Štěpánka Levá
