Zatímco v předchozím díle byla Josie Quinn, detektiv policejního oddělení v Dentonu, víceméně ušetřena kupících se neštěstí. V nejnověji přeloženém příběhu se autorka opět nebála „dát jí řádně do těla“. Zdá se totiž, že její neschopnost upéct dokonalý dezert na večeři se svou budoucí tchyní bude ten nejmenší problém daného večera. Milovanou maminku Josiina přítele a kolegy Noaha totiž najdou mrtvou, „zasazenou“ obličejem do záhonu květin.

Nastává chvíle, kdy se Josie musí rozhodnout, zda bude jen podporující partnerkou, nebo se pustí do vyšetřování vraždy s takovou vervou, jakou jsme u ní zvyklí. Hm, jakpak to asi dopadne? A jak může skončit vztah dvou milenců, když se ukáže, že všemi opěvovaná mrtvá matka jednoho z nich není možná zas až tak svatá, jak se na první pohled mohlo zdát?

Z milujícího partnera se stává muž chránící památku své matky a vyšetřování vraždy je jen jednou ze dvou věcí, kterou svým chováním ohrožuje. Dokáže životem zkoušená policistka jeho útoky ustát, nebo se jí život rozhodl uštědřit další ránu?

Série kriminálních příběhů s ústřední postavou Josie Quinn si i pátým dílem udržuje konstantní úroveň kvality a napínavosti. Lisa Regan umí čtenáře „připoutat“ ke stránkám svých knih dokonale. Postupně uvolňuje napětí a krátkými kapitolami udržuje pozornost. Postavy vystupující v příbězích nepůsobí ploše a s každou další knihou se o nich dozvídáme víc a víc.

Vyšetřování je vedeno krůček po krůčku a smysluplně, třebaže mohou na některé čtenáře právě pasáže z jeho průběhu působit nezáživně. Dovolím si však tvrdit, že Pohřbené kosti ani v nejmenším neztrácejí nic z kvality celé detektivní série a v jistých aspektech života hlavní postavy jsou možná ještě silnější.

Je určitě dobré zmínit, že je sice možné číst knihy na přeskáčku, protože každá v sobě nese uzavřený příběh, doporučuji je však číst postupně, je to určitě lepší k pochopení životní cesty hlavní postavy.

Text: Pavel Polcar
Foto: Štěpánka Levá