Narodila se v Ostravě, v Dublinu vystudovala prestižní hereckou akademii a momentálně žije v Praze. Za sebou má několik zajímavých filmových příležitostí (například v dramatu Minuta věčnosti nebo v hollywoodském seriálu Carnival Row) a literární debut s názvem Sundat se jak fénix, v němž bez milosti ukazuje vzlety a pády jedné mileniálské outsiderky. Jaká je sama čtenářka?
Jakou knihu právě čtete?
Momentálně čtu publikaci o psaní scénářů s názvem How to be funny, even if you are not. Píšu seriál, o který má zájem televize, takže se vzdělávám, jak to dělat líp. A pak mám rozečtený Deník alkoholičky, protože alkoholismus je teď takové moje téma – zpracovávám ho pro jednu divadelní hru. V každém případě dělám, co mám ráda – tedy hraju a píšu. A pokud zrovna nestojím před kamerou, snažím se psát o tématech, která jsou pro mě důležitá. Aktuálně to jsou i lidské hodnoty versus nastavení pozdní kapitalistické společnosti, rovnoprávnost žen a toxické vztahy.
Je pro vás lepší papírové vydání, nebo čtečka?
Vždycky to první, všechno ke čtení si raději vytisknu. Víc si to z papíru užiju. A navíc je to taková protiváha k mobilu a počítači, na kterých trávím spoustu času.
S jakou literární postavou byste šla na víno?
S Pippi Dlouhou punčochou. Šly bychom na víno (nebo klidně jen džus) a pak bychom podnikly spoustu dobrodružství a ničeho se nebály.
U které knihy jste se smála nahlas?
Not that kind of girl od Leny Dunham. Je to jedna z mých oblíbených umělkyň, která dokáže hezky vystihnout, jaké to je být mladá moderní žena. Jinak mě v poslední době velmi baví všechny knížky Sally Rooneyové.
Oblíbený citát z knihy?
Co je důležité, je očím neviditelné, protože správně vidíme jen srdcem.
Jakou knihu byste si vzala na pustý ostrov?
Skautskou příručku, abych tam přežila. Anebo Malého prince, kterého napsal francouzský spisovatel Antoine de Saint-Exupéry. V jednoduchosti je tam řečeno všechno podstatné pro spokojený život v nezávislosti na okolním dění. Tak bych si to připomínala.
Kde knihy nejčastěji nakupujete?
V mých oblíbených knihkupectvích v Praze, což je třeba Kosmas na Strossmayerově náměstí nebo Academia na Václaváku. Někdy na internetu.
Co děláte s knihami, které už nechcete?
Všechny si nechávám. Ráda bych jednou měla doma vlastní velkou sbírku knih. Moje babička to tak měla a mě vždycky moc bavilo, že jsem u ní skoro vždycky našla nějakou zajímavou knížku na přečtení.
Proč je podle vás dobré číst knihy?
Díky knihám zažívám nové zážitky, aniž bych musela opustit obývák. A taky se učím nové věci, které dělají můj život lepší.
Jakého spisovatele byste si vybrala, aby napsal váš životní příběh?
Sally Rooneyovou, protože má cit pro dnešní dobu. Nebo J. K. Rowlingovou, aby z mého života udělala pohádku plnou magie.
Text připravila: Martina Vlčková
Foto: Kristina Reznik
