Sarkastického, někdy doslova protivného detektiva, který bojuje se svými démony, polyká prášky a pije alkohol ve velkém, to už jsme tady měli mnohokrát. Pokud je ale dotyčnou vyšetřovatelkou máma od rodiny, samoživitelka, jež kromě chytání vrahů musí občas i vyprat prádlo, dostáváme se do zcela nové situace.
Patricia Gibneyová se rozhodla stát spisovatelkou v době, kdy ovdověla. Brala to zprvu jako terapii, aby se zbavila svého psychického trápení, a tak napsala knížku pro děti. Pak jako fanynka kriminálního žánru začala navštěvovat kurzy tvůrčího psaní – a to už to brala vážně. Přesně takhle se zrodila Lottie Parkerová, která má s autorkou společného minimálně to, že se musí sama starat o své potomky. To ostatní raději nechme čtenářově fantazii…
Máte rádi svou vyšetřovatelku a její rodinu?
Lottie Parkerová patří k těm hrdinkám, se kterými je vzhledem k jejich nepříliš přátelské, hádavé povaze poměrně těžké najít společnou řeč – když se to ale podaří, sledujete jejich pohnuté osudy jedním dechem. A že konkrétně Lottie toho osud (tedy vlastně její tvůrkyně Patricia Gibneyová) naložil požehnaně.
Nevyjasněná úmrtí v rodině (otec, bratr), zemřelého manžela, po němž jí zůstala smečka pubertálních potomků, kteří mimo jiné poslouchají neposlouchatelný rap, neuklízejí, neučí se – a vůbec, vzhledem k matčinu povolání se vychovávají tak nějak sami, což nakonec vede až k touze rebelovat a vymezovat se.
A hlavně – není snad případ, do kterého by Lotiiny děti nebyly nějak zapletené, kde by jim nešlo o život, a to pak není divu, že jsou matčiny nervy neustále na pochodu a víno nebo xanax musejí být vždycky po ruce. Zvlášť když se k tomu připočte i povahově dosti podobná Lottiina matka Rose, se kterou v podstatě každá konverzace skončí nehezkou hádkou…
Lottiino soukromí je v této sérii neoddělitelnou součástí samotných případů – a míra, s níž se její rodinné peripetie a problémy řeší, není pro podobně laděné série (silná hrdinka proti zbytku světa) obvyklé. Zvlášť když Lottiina rodina opravdu musí fungovat, je to živoucí organismus, a ne jenom přílipek, jenž má v ději jediný úkol, charakterizovat samotnou hrdinku.
Máte rádi své město a jeho policejní stanici?
Irské městečko Ragmullin, kde se děj odehrává, je anagramem skutečně existujícího Mullingaru, ze kterého autorka Patricia Gibneyová pochází. Je samozřejmě otázka, jak se její rodné sídlo staví k roli dalšího z oblíbených „Midsomerů“, kde se sérioví vrazi rodí jako na běžícím pásu a které se stalo semeništěm těch nejbrutálnějších zločinů, na jaké si dokážete vzpomenout.
Únosy, vraždy, zneužívání dětí… a spousta bizarních způsobů, jak někoho sprovodit ze světa. Mrtvé nevěsty ve svatebních šatech, zkrvavené dívky ležící ve squatu a držící v rukou mince, dva mrtví malí chlapci obklopení květy… zajímavé je, jak často Gibneyová dávkuje své mrtvoly po dvojicích…
Temnému ladění jednotlivých příběhů odpovídá i ponurá atmosféra samotného policejního oddělení, jemuž velí kariéristický šéfintendant Corrigan. Lottiin samotný tým pak doplňují mladě vypadající, šťastně vdaná (čímž Lottii drobně vytáčí) vyšetřovatelka Marie Lynchová, poněkud obtloustlý milovník doutníků a mladých děvčat Larry Kirby… a především seržant Mark Boyd.
Máte rádi svého partnera?
S trochou nadsázky by se dalo říct, že vztah Lottie Parkerové a Marka Boyda je mnohem depresivnější, uštěpačnější a pochmurnější variantou všech detektivních dvojic, které se vzájemně prošpičkují až k lásce. Jako třeba Rick Castle a Kate Beckettová. Nebo z dávnějších dob Maddie Hayesová a David Addison ze seriálu Měsíční svit.
Mnohdy si až říkáte, jestli to tomu Boydovi stojí za to – stále usilovat o někoho, kdo ho jen shazuje, je náladový až hanba, a v podstatě vědět jistě, že nemáte naději stát se plnohodnotnou součástí partnerova života. Jenže láska je všemocná – a stačil jeden úlet v opilosti, aby byl Boyd navždy ztracen…
Romány s Lotií Parkerovou mají často složité, propracované zápletky, které hodně hrají s „irskými“ kartami. Řeší se kočovníci, církev – a jiná ožehavá témata, zde patřičným způsobem dovedená do absurdna krvavými, drsnými zápletkami. Čtivosti knih přispívají krátké, úsečné kapitoly, kde se často střídá prostředí, nahlíží se do mysli vraha – a zhusta se rozhazují falešné stopy.
Patricia Gibneyová tak svou účast na kurzech tvůrčího psaní zhodnotila dokonale. V současné chvíli je na světě již třináct knih s Lotií Parkerovou – a plodnou autorku s osmi českými přeloženými zásahy do černého úspěšně dohání i nakladatelství Kalibr. Není ostatně divu, tahle série totiž svou kvalitou patří ve svém žánru k absolutní špičce.
Osmý díl série Lottie Parkerová vychází v listopadu v nakladatelství Kalibr.
Patricia Gibneyová je irská spisovatelka především thrillerů. Pochází z Mullingaru, který se nachází v samotném srdci Irska, a žije v něm dodnes. Psaní se pro ni stalo formou terapie po manželově smrti. Jako prvotina jí vyšla dětská obrázková kniha Spring Sprong Sally. O několik let později se stala součástí Irského centra spisovatelů a absolvovala kurzy tvůrčího psaní.
Rozhodla se psát thrillery a u těch už zůstala. V březnu 2017 jí vyšla kniha Andělé smrti, v červnu téhož roku pak Ukradené životy a v říjnu Stará tajemství. Andělé smrti se stali bestsellerem ve Velké Británii, v USA, Kanadě i Austrálii. Po celém světě se jich prodalo přes půl milionu výtisků. Vyšetřovatelka Lottie Parkerová začala dobývat svět.
Text: Jiří Popiolek
Foto: Ger Holland
