Jak vypadá a páchne tlející mrtvola z policejních manuálů nevyčtete. To musíte zažít, říká bývalá vyšetřovatelka Isabella Maldonado

03.03.2023 | Rozhovory
Jak vypadá a páchne tlející mrtvola z policejních manuálů nevyčtete. To musíte zažít, říká bývalá vyšetřovatelka Isabella Maldonado

Pokud otevřete její detektivky, okamžitě poznáte, že tohle je něco jiného. Díky více než dvacetileté práci s nejhoršími vrahy a únosci americká spisovatelka Isabella Maldonado prostě ví, jak čtenáře šokovat. Po bestsellerech Šifra a Hadí oči minulý měsíc vyšel Sokolník!

Coby bývalá policistka jste v jedinečné pozici – skutečně víte, o čem píšete. Stává se vám, že někdy čtete knihu jiného autora a musíte se smát tomu, jak líčí práci u policie?
To ne, nikdy se jiným autorům nesměju. Je nesmírně těžké popisovat průběh policejního vyšetřování, když jste člověk zvenčí. Souvisí s tím tolik drobných detailů, že vám je žádné rešerše nikdy nevynahradí. Postupy si z policejních manuálů můžete vyčíst, ale to, jak vypadá a páchne tlející mrtvola, kolem které bzučí mouchy, to musíte zažít.

Snažíte se to všechno zachytit co nejvíc realisticky, nebo se taky uchylujete k nějakým zkratkám?
Když jsem psala svou první knihu, snažila jsem se policejní postupy zachytit stoprocentně věrně. Velice brzy jsem si ale uvědomila, že tam mám tolik postav, že si je čtenář nezvládne zapamatovat, a navíc části, které zdržují děj a ubírají na napětí. A tak jsem musela vymyslet uvěřitelné důvody, proč se v mých knihách někdy nejede úplně přesně podle policejních příruček. Většina čtenářů to chápe.

Dočetl jsem se, že jste působila taky jako policejní vyjednávačka. To musí být jedna z nejtěžších prací na světě – jste vlastně zodpovědná jak za svůj tým, tak za rukojmí. Chybí vám někdy ten adrenalin?
Někdy ano. Ta práce ze všeho nejvíc připomíná balancování nad propastí. Stačí jediná drobná chybička a celé to skončí katastrofou. Je to nesmírně náročná práce, kvůli které jsem podstoupila speciální výcvik. Musíte si ale vždycky pamatovat dvě věci: jednak, že osoba, se kterou jednáte, je naprosto zoufalá, a jednak, že to je nejhorší den v jejím životě.

Proč jste s prací u policie sekla? Bylo to až příliš náročné? Nebo vás psaní lákalo víc?
Hlavním důvodem bylo, že jsem otěhotněla. Kdybych chtěla, mohla bych se po mateřské do práce vrátit. Spousta žen u policie to tak dělá, ale já se rozhodla, že už stačilo. Kvůli práci jsem musela být pro krizové případy okamžitě k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. Běžně jsem pracovala 70 i 80 hodin týdně. Kdybych se vrátila, musela bych najmout tři chůvy, aby mě zastoupily v péči o syna, a já si uvědomila, že nechci, aby ho vychovávali cizí lidé. Dalším důvodem bylo, že jsem u policie strávila 22 let a potřebovala jsem změnu.

Byla pro vás ta změna těžká?
Zpočátku hodně těžká. Byla jsem zvyklá velet spoustě lidí a najednou jsem se stala podřízenou malého tyrana v plenkách (smích). Ale byl tak roztomilý, že to za to stálo!

Co byste řekla, že vám z vašich zkušeností u policie přišlo při psaní nejvíc vhod?
Absolvovala jsem u FBI kurz behaviorální analýzy, kde jsme se učili, podle čeho vyšetřovatelé identifikují pachatele a jejich motivy a touhy. Na tom je postavená celá moje série knih s Ninou Guerrerovou. V tom kurzu jsme zkoumali metody skutečných sériových vrahů, co je k činům vedlo, a díky čemu byli nakonec dopadeni.

To mohlo být hodně intenzivní!
To si nedovedete představit… Byl to kurz jenom pro vyvolené z policejních řad, takže nás instruktoři nešetřili. Viděli jsme brutální fotky z míst činu, sledovali tajné nahrávky s vrahy a viděli jsme, jak tahle náročná práce zanechává následky na samotných vyšetřovatelích. Z toho všeho jsem při psaní hodně vycházela a myslím, že právě i díky tomu na čtenáře dýchne autenticita.

Co vás k vašemu zájmu o kriminalistiku přivedlo? Byly to detektivky?
Byla to hlavně touha napravit nespravedlnost, kterou jsem viděla ve zprávách i v každodenním životě. Ale četla jsem opravdu hodně. Vyrůstala jsem na Nancy Drew a dalších detektivkách pro děti. A pak jsem objevila Sherlocka Holmese a Agathu Christie a později Edgara Allana Poea a Stephena Kinga. Zamilovala jsem si, jak svým psaním dokázali čtenáře vtáhnout do svých temných příběhů.

Váš nejnovější thriller Sokolník v Česku vyšel v únoru. Padla na vás při psaní tíha spojená s velkým očekáváním čtenářů? Přeci jenom první dvě knihy měly obrovský ohlas...
Každá kniha je náročná jiným způsobem. Já se navíc snažím očekávání čtenářů nejen splnit, ale ještě překonat. Nicméně Sokolník měl výhodu v tom, že jsem díky Šifře a Hadím očím měla skvělé postavy a spoustu materiálu, takže jsem měla na čem stavět. V Šifře se Nina Guerrerová musela vyrovnat se svým největším strachem. V Hadích očích se dozvěděla něco o své minulosti. A v Sokolníkovi musí učinit důležité rozhodnutí o své budoucnosti.

A když je řeč o Nině Guerrerové, už dlouho jsem v knize neviděl takhle drsňáckou hrdinku. Je Nina nějaký váš odraz?
To úplně ne, nicméně dokážu se s ní ztotožnit. Během své kariéry u policie jsem se několikrát setkala s čirým zlem a viděla jsem, jak lidé dokážou být nelidští. Naštěstí to nebylo každý den, ale dodnes si pamatuju to bušící srdce a ledový pot. Jak se říká, odvaha není, když se nebojíte – odvaha je, když se bojíte, a i tak to uděláte. I to je zkušenost, kterou jsem do svých knih vložila – mít strach je naprosto v pořádku, skutečným nepřítelem je panika.

Ale pojďme náš rozhovor ukončit na pozitivnější nótě… Všiml jsem si, že na sociálních sítích hojně komunikujete se čtenáři. To u autorů není úplně běžné…
Shodou okolností mě nedávno na Instagramu označilo několik českých blogerů (smích)! Snažím se se čtenáři komunikovat, nakolik mi to jen moje psaní dovoluje. Hrozně mě to baví – koneckonců právě pro čtenáře své knihy píšu. Pročítám si i kritické komentáře, i když občas to není zrovna přínosné. Jeden recenzent například mé knize dal jednu hvězdičku z pěti, protože mu z e-shopu přišla potlučená, což mě mrzí, ale já s tím moc nenadělám (smích). Pamatuju si taky, že někdo mou knihu zkritizoval, protože nemá rád knihy o sériových vrazích – říkám si, jestli tihle lidé vůbec koukají na obálku (smích).

No a otázka na závěr, protože náš časopis se jmenuje Knihkupec, takže se musím zeptat. Které je to nejlepší knihkupectví, ve kterém jste kdy byla?
Stoprocentně The Poisoned Pen (doslova „Jedovaté pero“, pozn. red.) ve Scottsdale v Arizoně.

Čím vás tak dostalo?
Zaměřuje se na thrillery a detektivky, které nejenže píšu, ale taky hodně čtu. Jejich nabídka je nepřekonatelná. Ovšem nejúžasnější věc na tom knihkupectví je majitelka, která má nadpřirozený talent. Stačí jí říct jakékoliv město na světě a ona vám okamžitě z hlavy doporučí knihy a autory, které prostě musíte zkusit. Myslím, že i díky této superschopnosti vydržela ve světě knih přes třicet let, a navíc do svého obchodu přilákala spoustu opravdu slavných autorů.

ISABELLA MALDONADO (* 1965)
Do psaní krimi románů se pustila po dvacetileté kariéře v bezpečnostních složkách. Dosáhla hodnosti kapitána, řídila útvar zvláštního vyšetřování a forenzních věd, absolvovala Národní akademii FBI v Quanticu. Má zkušenosti i jako policejní vyjednavačka, tisková mluvčí či velitelka okrsku. To vše jejím knihám dodává realistický punc. Žije ve Phoenixu.

Text: Vavřinec Fiala
Foto: se svolením Isabelly Maldonado a Grada Publishing

Nepřehlédněte

Edita Vojtková: „Jsem do Bolívie zamilovaná. Každý den v kterémkoliv ročním období tu vychází slunce. Díky tomu jsou lidi veselí.“

18.04.2024 | Rozhovory

Na letošní Svět knihy dorazí dvě královny feel-good romantiky: Julie Caplinová své české fanoušky navštěvuje každý rok, pro Jenny Colganovou je to poprvé

17.04.2024 | Knižní zajímavosti

Fenomén Darcy Coates: Autorka duchařských bestsellerů se představuje v pro ni neokoukané disciplíně. V knize Smrt v domě Gillespieů najdete čtyři hororové povídky

16.04.2024 | Tipy na knihy

Karin Lednická: „Nejsem autorka, která svá témata opouští, když udělá tečku za poslední větou." Do knihkupectví právě přichází závěrečný díl trilogie Šikmý kostel

15.04.2024 | Rozhovory

Láska, smrt a všechno zlý: Hororová detektivka od českého autora. Strašidelné rodinné drama, v němž neschází napětí, břitké dialogy a přenádherná grafika

13.04.2024 | Recenze

magazín knihkupec

je nezávislý tištěný měsíčník přinášející informace o knižních novinkách, rovněž ale o důležitých událostech ze světa kultury a umění.

Tento portál je neúplným zrcadlem jeho redakčního obsahu. Některé články, recenze, knižní ukázky a pod. vycházejí pouze v jeho tištěné podobě. Pro tu ovšem musíte navštívit některé kamenné knihkupectví, kde jej dostanete zdarma ke svému nákupu.