Poklidná vesnička Three Pines ve frankofonní části Kanady a v ní spousta rázovitých, nepřehlédnutelných figurek. Pohoda, malebná krajina, přátelské prostředí, útulné domy – a k tomu sem tam nějaká ta vražda, kterou musí přijet vyšetřit vrchní inspektor Armand Gamache se svým týmem. Napadá vás Midsomer? Ne tak docela.

ARMAND GAMACHE
PANTEON LITERÁRNÍCH DETEKTIVŮ SOUČASNOSTI

V první řadě je třeba říct, že detektivky Louise Pennyové jsou v nejlepším slova smyslu starosvětské. Zapomeňte na nekontrolovanou rychlostí vpřed se řítící děj, zvraty na každé druhé straně nebo zástupy sériových vrahů čekajících na to, aby mohly vybít polovinu maloměsta jenom proto, že jim spolužák v dětství jednou svázal k sobě tkaničky od bot. Zapomeňte na temná mračna, deprese, alkohol a drogy nebo sadistické zločiny, u nichž přemýšlíte, jak dlouho musel autor vše přepočítávat a kombinovat, aby přišel na něco tak nepochopitelného a komplikovaného.

S Agathiným duchem v zádech
Detektivky s inspektorem Gamachem jsou především neuvěřitelně laskavou hrou se čtenářem odkojeným těmi největšími klasiky žánru – v první řadě samozřejmě Agathou Christie, ale také Dorothy Sayersovou, P. D. Jamesovou nebo Georgesem Simenonem. Ta hra se týká prostředí, kde se případy odehrávají, práce s postavami – a samozřejmě i precizního, výsostně logického budování zápletek.

Sám Gamache pak má v sobě stopy pověstných Poirotových malých šedých mozkových buněk, ale zároveň empatii (a rodinné zázemí) dalšího velkého francouzsky mluvícího detektiva, Julese Maigreta.

Arnold Gamache, vrchní inspektor oddělení vražd v Québecu, je na první pohled nenápadný, zavalitý padesátník, mimořádně úspěšný vyšetřovatel, jenž ale netrpí přehnanými ambicemi, a tak ho už dlouho nepovýšili. Mnoho let je šťastně ženatý s manželkou Reine-Marie, které se může svěřovat naprosto se vším, a to včetně pracovních záležitostí, protože prostě před ní nechce mít žádné tajemství. Pokud někam jede, má potřebu jí zatelefonovat, aby o něj neměla strach. Hluboce ji miluje a nikdy by ho nenapadlo jakkoli jejich vztah relativizovat nebo narušovat.

Samozřejmě že i Gamache má dnes tak moderní temné tajemství, které v průběhu série pozvolna bobtná, aby nakonec došlo uspokojivého vyřešení (a vynořil se jiný problém, který opět v druhém až třetím plánu zabere několik dalších dílů). Ale dlužno podotknout, že nikdy a nikde osobní stránka věci nekontrolovaně nepřevezme nad Gamachovými příběhy vládu – a pořád je to čistá, pomalá detektivka s pozvolnou a detailní výstavbou kulis a tříbení charakterů, která vede k uspokojivému rozuzlení a nečekanému, i když vždy dokonale vyargumentovanému vrahovi.

Vesnice Three Pines
Hlavním kořením dodávajícím knihám výjimečnou, delikátní chuť je ale bezpochyby vesnice Three Pines ležící bokem od všech hlavních cest (proto ji prakticky nelze najít na mapách) ve frankofonní části Kanady nedaleko hranic se Spojenými státy – což občas přináší i drobné pnutí mezi anglicky a francouzsky mluvícím obyvatelstvem.

Místo plné malebných (nebo i trochu strašidelných) domů, vonících stromů, parků s květinovými záhony, s typickou atmosférou plnou vzájemné pospolitosti v podobě rozličných folklórních slavností, se školou, hasičskou zbrojnicí a stylovým bistrem spojeným s malinkým penzionem stojícím na návsi.

A právě Three Pines je krásnou ukázkou oné zmiňované hry, již Louise Pennyová hraje se svými čtenáři. Vesnička se totiž tu více, tu méně objevuje v takřka každé části dnes již osmnáctidílné série (inspektor Gamache se do ní posléze dokonce i přestěhuje) – nicméně ne všechny vraždy se odehrávají v ní, případně ne všichni mrtví, které zde najdou, patří k místním. Proto jsou jakékoli zmínky o Midsomeru mimo a posměch o vyvražděné populaci není tak úplně na místě.

Zvlášť když Louise Pennyová drží v ruce karty s několika velice charismatickými hrdiny, jichž by byla škoda se zbavovat. Jistě, občas je potřeba trochu emotivně říznout do idylky a harmonie obklopující všechny ty skoro až laskavé, takřka nekrvavé vraždy. A tak se starým známým sympaťákům stane něco nehezkého, případně dojde k odhalení, že vlastně nejsou až takoví sympaťáci, ale to je jenom povinná úlitba tomu, aby čtenář zůstával stále ve střehu.

Všichni dobří rodáci
Protože všichni ti dobří i špatní rodáci se umějí pořádně zadřít pod kůži. Ať už je to svérázná postarší básnířka Ruth Zardová se schopností být někdy opravdu, ale opravdu nepříjemná (autorka sbírky Jsem v POHODĚ, tedy „V Prdeli, Otravná, Hrubá, Osamělá a Děsně Egoistická“), dvojice gayů Olivier a Gabriel, majitelé zmiňovaného bistra, první distingovaný, vždy elegantní, a druhý geniální kuchař patřičně blahobytných rozměrů. Křehká malířka Clara Morrowová s manželem Peterem, černošská majitelka knihkupectví Myrna Landersová, cynická glosátorka okolního dění… a další a další, někteří na jedno či dvě použití, jiní jako stálí obyvatelé Pennyové knih.

A stejně sympatický je i Gamachův vyšetřovací tým, zejména pak inspektorův nejbližší spolupracovník, charismatický Jean Guy Beauvoir, racionálnost sama, a přitom elegantní, vždy dobře vypadající třicátník. Anebo poněkud společensky neobratná Yvette Nicholová s československými kořeny, nováček, který se toho od svého šéfa musí spoustu naučit. Třeba základní čtyři věty, které jsou cestou k lidské moudrosti: Promiňte. Nevím. Potřebuju pomoc. Spletl jsem se.

Všechny tyto postavy mají v průběhu série svůj vývoj, někam se posouvají, mění (sem tam i definitivně zmizí), zažívají mnoho hezkého, ale i strastiplné rány osudu, a čtenáři se na ně těší i ve chvíli, kdy se jejich účast na případu podobá pouhému cameu.

Svět, kam se rádi vracíte
Z výše uvedeného je jasné, že jakkoli hlavní případy fungují zcela samostatně, nejlépe by při seznamování se se světem inspektora Gamache bylo začít prvním románem Zátiší a pokračovat krok za krokem dál. Ne, nutné to není, ale pro pochopení vztahů, narážek a dějových odboček je to prostě lepší.

Louise Pennyová totiž svůj svět evidentně miluje – a místy jeho fanouškům připraví nějaké to překvapení. A o tom, že jí to funguje, svědčí i skutečnost, že v nezměněném tempu vydává stále jeden díl ročně. Můžeme tak jen doufat, že nakladatelství Kalibr bude stejně neochvějně pokračovat i ve vydávání českých překladů.

Navíc po letech průtahů konečně došlo k důstojnému zfilmování série – a po první vlaštovce v podobě deset let starého filmu Still Life: A Three Pines Mystery se loni v prosinci objevil na platformě Prime Video seriál Three Pines, kde Armanda Gamache hraje opravdová hvězda světového filmu, Alfred Molina.

Zdá se tak, že Three Pines a jeho obyvatelé ještě ani zdaleka neřekli poslední slovo. A to je jenom dobře.

LOUISE PENNYOVÁ (*1958)
Kanadská spisovatelka narozená v Torontu dnes žije ve vesnici poblíž Montrealu. Osmnáct let pracovala jako novinářka a rozhlasová moderátorka. Je autorkou dnes již osmnáctidílné detektivní série s inspektorem Gamachem, která navazuje na klasické anglické detektivky. Ta vychází od roku 2005 a přinesla jí řadu významných žánrových ocenění. V roce 2013 obdržela dokonce státní vyznamenání Řád Kanady za svůj přínos pro kanadskou kulturu.

Text: Jiří Popiolek
Foto: Jean-François Bérubé