Všestranný herec a také divadelní a rozhlasový režisér si během své kariéry vyzkoušel celou řadu rolí jak na divadelních prknech či před objektivy kamery, tak i u mikrofonu. Nadaboval úctyhodné množství filmových i seriálových postav, avšak posluchači audioknih znají Lukáše Hlavicu především jako hlas proslulého Hercula Poirota…
Vzpomenete si, kdy jste prvně zaznamenal postavu detektiva Poirota?
Poprvé jsem se s ním shledal coby filmový divák. Buď to byla Smrt na Nilu, nebo Zlo pod sluncem, v nichž hrál Hercula Poirota Petr Ustinov, každopádně vzpomínka na tohle setkání s geniálním belgickým detektivem je ve mně pořád živá.
Hlas Hercula Poirota mají lidé často spojený s dabingem populárního seriálu, kde jej ztvárnil David Suchet. Jak jste ve studiu hledal jeho hlas vy?
Nepoužívám metodu, že bych hlas vybrané postavy hledal nebo cíleně zkoušel, on ke mně přišel sám. Když se připravuji, tak si vždy pološeptem, téměř nezřetelně knihu čtu, a příběh i jeho forma před mýma očima nabírají tvar. Jakmile pak přede mě někdo postaví mikrofon, spustím – a s Poirotem se zdá, že jsem to snad trefil. Aspoň jsem se tedy strefil do představy režiséra Michala Bureše, a tak jsme to už takhle nechali.
Měl na vaše pojetí nějaký vliv i protagonistův původ?
Netuším, jak tomu je u paní Agathy Christie, protože k originálu jsem se nikdy nedostal, ale už v první audioknize, což byla Vražda v Orient expresu, jsem byl nadšen českým překladem. Na tom vždycky ohromně záleží. I v překladu je lehký nástin toho, že ačkoli Poirot mluví česky, prokládá to několika krátkými francouzskými větami, a jeho čeština je místy zvláštní, má někdy malinko jiný slovosled, takže je z toho cítit, že není rodilý mluvčí. Toho jsem se chytil a vedlo mě to při interpretaci.
Je pro vás francouzština v textu výzvou, nebo si detektivovy ikonické vsuvky naopak užíváte?
Zde musím vyzdvihnout Michala Bureše, který je nejen skvělý režisér, ale také francouzštinář, takže mi v této záležitosti velice pomohl. Nějaké to mon ami a podobně už zvládnu sám, ale ve chvíli, kdy je ta věta o něco složitější, mívám trochu problém. Pokaždé se před tím zastavíme, Michal mi to dvakrát řekne, já to po něm dvakrát zopakuji a pak se rychle, dokud si to pamatuji, rozsvítí červená a já tu větu vypálím. Takhle jsme aspoň dosud postupovali a myslím, že je to skvělý a pro mě velmi šťastný způsob, jak se s touto mně neznámou řečí vypořádat.
Zmiňujete režiséra Michala Bureše. Jak se vám s ním natáčí a jak se za těch osm let vaše spolupráce vyvíjela?
Jakýsi vývoj tam určitě je, dnes už přesně vím, co od něj můžu čekat, a on samozřejmě také tuší, co může čekat ode mě. Práce je tudíž pro nás oba dopředu jasnější a postupuje rychleji. Na začátku – při prvních dvou, třech audioknihách –, jsme se samozřejmě ještě trochu hledali, ale vždycky jsme si nakonec velmi dobře porozuměli. Jsem Michalovi vděčný, že mě vedl k poměrně barvité charakteristice všech postav. Původně jsem se do ní nechtěl v takové míře pouštět, ale on mě přesvědčil a já jsem tomu dnes rád. Protože je pravda, že při tom obrovském počtu postav, které se v příbězích vyskytují, je potřeba jejich charakterizaci udělat výraznou, aby se posluchači dobře orientovali.
Odhadl jste už někdy totožnost vraha dříve než Poirot?
Jednou, těsně před tím, než ho odhalil Poirot. Vlastně je to paradox, já jsem velmi špatný detektiv, potažmo čtenář detektivek. Paní Agatha Christie mě prostě zatím vždycky nachytala.
První knihu s Herculem Poirotem, román Záhada na zámku Styles, budete načítat ve studiu u příležitosti 105 let, které uplynuly od jejího původního vydání. V čem jsou pro dnešního čtenáře případy detektiva Poirota stále aktuální?
Myslím, že jeho velká síla spočívá v tom, že tam vůbec žádná snaha o aktualizaci není. Cítíte z toho vůni časů, které jsou už nenávratně pryč, a budí to ve vás lehký nostalgický úsměv. Zároveň Agatha Christie stvořila postavy, jako jsou Poirot, Hastings nebo paní Oliverová, které jsou tak živě napsané a v dialozích natolik zábavné, že si je i dnes posluchači užijí.
text: Michaela Merglová
foto: se svolením vydavatelství OneHotBook
