Nicholas Sparks patří řadu let mezi klasiky romantického žánru, jeho romány mají však často navíc pořádnou kapku dobrodružství a napětí. Nyní spojil síly s M. Night Shyamalanem, filmovým mistrem příběhů, z nichž rozum zůstává stát. Co se stane, když tihle dva napíšou společně knihu, zjistíte po přečtení románu Co po nás zůstane. 

Tate je úspěšný architekt. Pracoval pro velkou firmu do chvíle, než mu zemřela sestra. Tate skončil na psychiatrii s depresí ze ztráty a možná také z toho, že mu sestra vyjevila, že celý život vidí duchy. Nyní se Tate vrací do života a prvním velkým úkolem je navrhnout letní dům pro přítele Oscara a jeho velkou rodinu. 

V zapadlém městečku se zabydlí v prázdném penzionu, jehož majitelka nedávno zemřela, údajně nešťastnou náhodou. Jak se Tate podiví, když v kuchyni potká neznámou ženu, krásnou Wren. Den za dnem propadá Tate jejímu kouzlu, tajemná cizinka postupně převrací hrdinovi svět vzhůru nohama. Architekt rozkrývá děsivá tajemství, jimiž je Wrenin příběh opředen, a zjišťuje, že mu jeho sestra zřejmě ve chvíli smrti předala část své nevšední dovednosti. Kde se Wren vzala, kdo je, proč se objevuje pouze ve dne a jak všechno souvisí s majitelkou majestátního domu, to prozradí nový román Co po nás zůstane. 

Autoři zvolili pro svůj příběh skutečně nevšední námět milostného příběhu s nádechem nadpřirozena. Vztah Tatea a Wren překvapí jednoduchostí, přímočarostí, a i když se příběh často pohybuje až za hranicí všedního vnímání světa, vězte, že autorům rádi podlehnete. Budete fandit Tateovi, aby rozkryl malá i větší tajemství, a Wren, aby vydržela vše, co se s ní děje. Sympatičtí hrdinové, elektrizující vyprávění zahalené detektivním napětím a prostředí malého města dohromady vytvářejí dokonalý balík skvělého čtení. 

Co po nás zůstane je příjemným překvapením, že dva tak poměrně rozdílní autoři se dokážou skvěle spojit v jednom románu. Kniha potěší všechny Sparksovy příznivce a také ty, kteří s chutí objevují báječné čtení, u něhož naskakuje husí kůže. 

Vydalo nakladatelství Ikar, 2026 

Text: Helena Herynková
Foto: Pexels