Polovina devadesátých let minulého století. Chystá se privatizace ružomberských textilních závodů. Bývalý vekslák, nyní podnikatel Luboš Ostrý, který se zašpinil prodejem zbraní pro válku v Jugoslávii, vidí, jak podobné podniky na Slovensku krachují, a rozhodne se továrnu získat do svých rukou. Netuší, že vláda nad Ružomberkem neznamená v celostátním měřítku vlastně vůbec nic a ti, s nimiž zkříží zbraně, jsou ještě mnohem bezohlednější než on…
Jozefa Kariku znají čeští čtenáři především jako autora mysteriózních thrillerů Trhlina, Strach a mnoha dalších. Ještě než zabrousil do těchto žánrových vod, proslavil se na Slovensku svými temnými exkurzemi do nedávné slovenské historie. Románová trilogie Ve stínu mafie nadmíru naturalisticky a mrazivě zmapovala vliv a působení zločineckých organizací na slovenskou politiku na počátku nového tisíciletí. V knihách Černá hra a Černý rok se pak vrátil ještě o desetiletí zpět.
Zlatá devadesátá…?
Devadesátá léta má moje generace spojená veskrze pozitivně s příchodem svobody a mnoha nových, dříve zcela nemyslitelných příležitostí. Jenže slovo „svoboda“ se dá vysvětlovat mnoha způsoby. Postavy Karikových románů ho vzaly doslova jako svobodu dělat úplně cokoli, bez ohledu na zákony nebo jakoukoli morálku.
Hrdinové Černého roku, který oproti Černé hře posunul děj série z počátku devadesátých let minulého století do jejich středu, tak mají vidění světa zcela pokřivené. Kdysi komunisty šikanovaný Peter Štarch se stává lokálním mafiánským bossem se skupinou goril v zádech, které po svém vysvětlují všem konkurentům jeho stavební firmy, kde je jejich místo. Luboš Ostrý je pevně přisátý k rozličným veřejným zakázkám – a díky „spřátelenému“ úřednictvu získává ty nejlukrativnější zakázky.
Šedá eminence na městském úřadu Alexander Vokoš, muž bez jakéhokoli svědomí a s temnou minulostí, pojímá celou hru o moc jako opatrnou šachovou partii, která mu má ve výsledku přinést neomezený vliv. A romská rodina Čonků, řízená inteligentním Zolem, v Ružomberku zcela ovládá byznys s pervitinem.
Ani jeden z nich si však neuvědomuje, že se pořád pohybují na malém lokálním písečku slovenského maloměsta a jakákoli snaha expandovat se může setkat s patřičnou odezvou. Za hranicemi města totiž číhají vlčáci, kteří jsou ještě daleko bezohlednější, krutější a schopní doslova a do písmene všeho. Slovenskem se šíří vlna násilí a mafiánského vyřizování účtů, která hrozí, že smete jako povodňová vlna i do té doby „idylický“ (míněno samozřejmě ironicky) Ružomberok.
Obrazy z temného Slovenska
V případě Jozefa Kariky se není nutné pojmu „politický thriller“ bát. Kdo má rád jeho mysteriózní knihy, zde si rovněž přijde na své – a vše je navíc zabaleno do slušivého kabátku akčního, dramatického příběhu, který se bez jakéhokoli filozofování žene vpřed a nebere si v ničem servítky.
Karika se zároveň nebojí otevřeně zúčtovat s dobou, v níž se román odehrává; s vládou premiéra Mečiara (zde Kardiše), jež svými kontakty s různými nátlakovými či vysloveně mafiánskými skupinami pomohla prominentním členům vybraného politického hnutí přijít k obřím majetkům a přímo tak zavinila, že se ze Slovenska stal malý Divoký západ.
Černý rok potom sleduje závěrečnou etapu Kardišova vládnutí, kdy se všichni zúčastnění a do všeobecného rabování zapojení chovali jako utržení z řetězu. A z obavy, že se „čas hojnosti“ chýlí ke konci, se snažili urvat, co se ještě dá.
Autor Jozef Karika (foto Jan Křikava)
Karikova sága se tak dá považovat za obsáhlou, nemilosrdnou a detailní kroniku své doby, zejména pak těch, kteří se postavili na temnou stranu. Ale zároveň ji lze brát jako obecné varování či memento toho, co se může stát, když se k moci dostane sorta lidí bez morálky, která se k majetku dostala tím, že neměla problém jakýmikoli prostředky likvidovat své protivníky…
Text: Petr Lazar
Foto: Jan Křikava
