Známe ji jako herečku oblíbeného Dejvického divadla i hvězdu prvního českého nekonečného seriálu. Je ale i moderátorkou, básnířkou, lektorkou osobnostního rozvoje a rétoriky, ředitelkou nadačního fondu, mámou čtyř dětí a v neposlední řadě i muzikantkou. Hrát na příčnou flétnu ji můžeme vidět třeba na zámku Dobříš, kde v srpnu společně s houslovým virtuosem Jaroslavem Svěceným pořádá už 6. ročník tradičního Festivalu hudby. Jaká je ale čtenářka?
1. Jakou knihu právě čtete?
Právě mám rozečtenou knihu Hudba a mozek – je to fascinující výprava do neurovědy a toho, co s námi hudba vlastně dělá. Hodně mě baví objevovat, jak na nás působí různé frekvence, tóny nebo melodie a jak dokážou ovlivňovat naši náladu i emoce. Protože často moderuji koncerty, ráda pak část těchto zajímavostí a „hudebního know-how“ sdílím i s diváky a posluchači.
2. Je pro vás lepší papírové vydání, nebo čtečka?
Jednoznačně papírové vydání. Čím méně elektroniky, digitálu a obrazovek, tím lépe. Na čtení miluju ten pocit, kdy mám knihu opravdu v ruce a můžu cítit papír mezi prsty.
3. S jakou literární postavou byste šla na víno?
S Betty z knihy Vejce a já. Imponuje mi, že se z ničeho nepo… Nebojí se změn, humoru, umí si ze sebe udělat legraci, což je paráda, a její sebeironie je neskutečně zábavná. Mám ráda laskavost a pracovitost. Betty je ideální literární kámoška.
4. U které knihy jste se smála nahlas?
Pavel Tomeš je stoprocentní záruka smíchu. Jeho knížku Až na ten konec dobrý využívám i v rámci rétorických a prezentačních seminářů. Je boží, vtipná, kreativní a má krásnou češtinu. Prostě radost číst. Zápisky malého tyranosaura cituji při představeních. Mozaiku povídek 13! miluju. Mimochodem, máme společného známého Andyho Škrabáka a Pavel Tomeš netuší, že ho střídám na jeho pobytu v penzionu v Lungau. Tak třeba někdy něco zapomene nebo dorazí dřív a setkáme se tváří v tvář.
5. Oblíbený citát z knihy?
Lepší je žít rok jako tygr než roky jako ovce. (Andrea Homolová: Známe se celé věky)
6. Jakou knihu byste si vzala na pustý ostrov?
Z logiky věci Příručku přežití.
7. Kde knihy nejčastěji nakupujete?
Většinou hledám konkrétní titul nebo autora, a pak je mi jedno, kde ho koupím. Ale nejčastěji je to v e-shopech.
8. Co děláte s knihami, které už nechcete?
Řeším to Knihobotem nebo dávám knížky do kaváren.
9. Proč je podle vás dobré číst knihy?
Kultivuje to mysl, rozvíjí kreativitu a fantazii. A já se nesmírně ráda kultivuju... Doporučila bych tituly Král Krysa, Sophiina volba, Všichni lidé bratři jsou, Otcem a synem, Láska je jen slovo a také Egypťan Sinuhet. Dokážou otevřít dveře k literatuře a naučit vás knihy opravdu milovat.
10. Jakého spisovatele byste si vybrala, aby napsal váš životní příběh?
Denisu Proškovou nebo už zmiňovaného Pavla Tomeše. Oba mají smysl pro humor a nekorektnost. Jsou upřímní a autentičtí. A to se společně s odvahou nedá předstírat.
fotografie z archivu Zdeňky Žádaníkové Volencové
Text: Martina Vlčková
Foto: z archivu Zdeňky Žádníkové Volencové
