Oblíbený moderátor Honza Dědek jede na plný plyn – vidět ho můžeme nejenom na televizi Prima v úspěšné talk show 7 pádů, ale od poloviny června i na turné po devíti zámcích, kde byly natočeny legendární české pohádky. Jaký je čtenář? (text: Martina Vlčková, všechny fotografie: Lenka Hatašová)
1. Jakou knihu právě čtete?
Patřím k lidem, kteří mají zpravidla rozečtených víc knih. Momentálně mi tak na nočním stolku leží třeba Stroj na hity od Johna Seabrooka, Strašidelné Brno od Arnošta Goldflama, Tekutý život od Zygmunta Baumana, Bulšit od Františka Koukolíka, A stromy ve Vídeňském lese stále stojí od Elisabeth Asbrink či Tančící medvědi od Witolda Szabłowského.
2. Je pro vás lepší papírové vydání, nebo čtečka?
Jedině to papírové – čtu totiž s tužkou v ruce a v knihách si podtrhávám pro mě zajímavé pasáže, či si do nich vpisuji poznámky.
3. S jakou literární postavou byste šel na pivo?
S Josefem Švejkem. Rád bych se ho zeptal na všechny jeho další osudy, příběhy a anabáze, které už Jaroslav Hašek nestihl napsat. Teprve pak by se bezezbytku naplnil geniální výrok Zdeňka Mahlera, který tvrdí, že v zatímco v Bibli je skoro všechno, ve Švejkovi je úplně všechno!
4. U které knihy jste se smál nahlas?
Kromě Švejka, který mě pobaví vždycky, jsem se naposledy zasmál u knihy Přijde kůň do baru od Davida Grossmana a čehokoliv od Tuvii Tenenboma. Od něj doporučuji zejména Chyťte Žida, Čau uprchlíci!, Krysy jejího veličenstva nebo Spím v Hitlerově pokoji.
5. Oblíbený citát z knihy?
„Aspoň jsem to zkusil.“ (R. P. McMurphy v románu Vyhoďme ho z kola ven od Kena Keseyho)
6. Jakou knihu byste si vzal na pustý ostrov?
Nabízí se Robinson Crusoe. Ale asi by mi vadilo, že v zabydlování ostrova nepostupuji stejně rychle jako nejslavnější trosečník, navíc bych se bál lidojedů. Jistě, věrný přítel Pátek… Ale osobně mám raději Jeho dívku Pátek, což je ovšem film, takže to sem nepatří. Nejspíš bych si proto s sebou vzal román Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze – četl jsem ho už sedmnáctkrát a pořád v něm mám co objevovat. A tady bych na to mohl mít dost času…
7. Kde knihy nejčastěji nakupujete?
V knihkupectvích, na internetu i v antikvariátech. Dřív jsem obcházel antikvariáty a probíral se knihami – pokaždé jsem měl velkou radost, když jsem narazil na titul, po kterém jsem již delší dobu prahnul. Dnes, když nějakou knihu sháním, používám internet. Doba se mění…
8. Co děláte s knihami, které už nechcete?
Dlouho jsem žádnou prodat neuměl, takže se mi doma hromadily a hromadily, až jsem se je naučil nosit do antikvariátů. Ostatně řada z nich odtud do mé knihovny i přišla.
9. Proč je podle vás dobré číst knihy?
Dřív jsem si myslel, že by člověk měl číst, aby byl alespoň trochu vzdělaný. Ale pak jsem zjistil, že existuje dost lidí, kteří toho přečetli hodně, přesto zůstali blbci. Takže tím to asi nebude… Vlastně mě napadá jen jeden důvod – kdesi jsem narazil na informaci, že se ročně u nás vydá na patnáct tisíc knih. Tak si říkám, že kdyby lidi podstatně více četli, zbývalo by jim mnohem méně času na psaní.
10. Jakého spisovatele byste si vybral, aby napsal váš životní příběh?
Jaroslav Hašek by ho sepsal krásně ironicky, Karel Čapek se smyslem pro všechna zákoutí lidské duše a Bohumil Hrabal pábitelským stylem se smyslem pro detaily každodennosti. Nikdo jiný ať to nepíše!
Jan „Honza“ Dědek (1972) je český novinář, specializující se na hudbu a rozhovory. Moderuje vlastní úspěšnou talkshow 7 pádů Honzy Dědka. Vystudoval SPŠ stavební a v letech 1992–1997 působil jako redaktor v časopise Rock & Pop. V té době zároveň přispíval i do dalších periodik jako byly hudební časopis UNI, časopisy Audio-video Revue, Stereo & Video, Xantypa a deník Večerník Praha. Po ukončení působení v časopise Rock & Pop publikoval své články jednak v celostátních denících Mladá fronta DNES a Lidové noviny, ale také v časopisech Mladý Svět, Elle a Premiere a dále pak na internetovém portálu Novinky.cz. V letech 2000–2010 byl redaktorem časopisu Reflex.
