Knihkupectví Shakespeare & Co. Říká vám to něco? V roce 1919 ho v Paříži otevřela Američanka Sylvia Beachová a dala tak knižnímu světu nový rozměr. Její knihkupectví fungovalo také jako knihovna, a především se stalo útočištěm pro mnoho významných literátů působících v Evropě. Dveře si zde podávali Ezra Pound, James Joyce, nechyběla Gertruda Steinová, stejně jako tehdy všudypřítomný Ernest Hemingway. Vítejte ve světě knihomolů první poloviny dvacátého století! Bouřlivá doba, v některých věcech volná a bezstarostná, v jiných zase sešněrovaná společenskými konvencemi.

Když Sylvia Beachová po svém příjezdu do Paříže otevřela dveře místního knihkupectví, netušila, že v jeho majitelce Adrienne Monnierové najde spřízněnou duši i lásku, po jejímž boku stráví mnoho let. Spisovatelka Kerri Maherová v beletrizovaném životopisném příběhu nazvaném příznačně Američanka v Paříži popisuje nejen svět literatury, ale podrobně mapuje tehdejší společnost a styl. Přestože některé věci nebyly tehdy tolerovány, LGBT vztahy ano. Tento paradox skvěle zachycuje kauza s vydáním dnes již kultovního, leč tehdy kontroverzního Odyssea Jamese Joyce, kterého spisovateli nechtěl nikdo vydat a udělala to až Sylvia Beachová pod záštitou svého knihkupectví.

Kouzlo této knihy ocení v první řadě knihomolové, je totiž literaturou protkána od první do poslední stránky. Kerri Maherová příjemným, čtivým způsobem přibližuje fungování knihkupectví a dává nahlédnout do vztahů mezi známými literáty, jedinečnými osobnostmi, co se díla i charakterových vlastností týče. Je fascinující sledovat barvité rozhovory, debaty o literatuře, které postavy tohoto románu mezi sebou vedou. Nenásilným způsobem jste do příběhu vtaženi a jen s úžasem pozorujete, jak intenzivně kultura hýbala tehdejším světem.

Protože děj mapuje jen určitou, konkrétní část života Sylvie Beachové, autorka napsala doplňující doslov, v němž přibližuje další osudy hrdinů i samotného knihkupectví. Američanka v Paříži je knihou rozšiřující čtenářovy obzory. Přiměje vás vyhledávat nové informace na internetu a zvyšovat si tak povědomí o kulturním světě první poloviny dvacátého století a poznávat i nepříliš známé osobnosti s neméně zajímavými osudy, jako je právě Sylvia Beachová a její neotřelé knihkupectví v Paříži.

Text: Barbora Javorková
Foto: Štěpánka Levá