Hrdina novely Stephena Kinga Povznesení sice pořád vypadá jako obtloustlý chlápek ve středním věku, ale ze záhadných příčin den po dni ztrácí na váze. Ale i když mu vrtá hlavou, co se stane v den, kdy si naváží nulu, víc ho trápí nesnášenlivost, kterou místní komunita projevuje vůči lesbickému páru v jeho sousedství. Prózu přeloženou Lindou Bartoškovou načetl pro vydavatelství OneHotBook herec Jiří Lábus. (text: Petr Nagy, foto: se svolením vydavatelství OneHotBook)
Posluchači audioknih si vás spojují spíše s tituly pro děti nebo díly humoristickými. Co vás přimělo načíst prózu Stephena Kinga? A proč jste si vybral zrovna Povznesení?
Knížky pro děti mě velice baví, natočil jsem jich spoustu. Ale titulům pro dospělé se rozhodně nevyhýbám, načetl jsem například knihu vzpomínek architekta Rajniše a řadu dalších. A co se týče Kinga, mám přečtenou celou řadu jeho knih, které se mi moc líbily, třeba nádherný román Zelená míle, podle něhož byl taky natočený slavný film. Přestože je King autor hororů, jeho knihy mají obrovský přesah a obsahují takový humánní apel. Když jsem si někdy před lety přečetl novelu Povznesení, příběh mě okamžitě zaujal. Ukazuje totiž lidi, kteří dokážou i v dnešní hrozné době napravit své chyby a vést docela šťastný život. A i když má smutný konec, je v té knize vlastně úžasná naděje. A to považuju za velmi důležité. Proto jsem zatoužil natočit ji jako audioknihu, když přišla možnost.
Jak se vám zamlouval protagonista knihy Scott Carey?
Zamlouval se mi moc, je to v podstatě dobrý člověk, který se snaží vidět věci pozitivně, a tím se právě vymyká lidem. Prožívá vcelku šťastný život, i když ho práce dvakrát nebere, nemá děti a s manželkou se rozešel. Samozřejmě ho hodně ovlivní vše „neobvyklé“, co se mu přihodí.
Stephen King se tu opět projevil jako zdatný psycholog i sociolog, nemyslíte?
Myslím si, že v jeho knihách vždycky zaznívá silná sociální nota, ať se jedná o horory nebo thrillery. Zejména v těch velkých románech dokonale reflektuje americký svět, jde o jakýsi obraz Ameriky, nejen o napínavé čtení.
Najdeme tu i velmi zajímavou ženskou postavu, hrdinovu sousedku Deirdru, která spolu s manželkou Missy leží v žaludku většině obyvatel fiktivního městečka Castle Rock (známého i z dalších Kingových příběhů). Přišlo mi, že tuhle sarkastickou, a hlavně zpočátku i nepřátelsky naladěnou a povýšenou mladou ženu jste namluvil s obzvláštním gustem...
Jo? (smích) Tak to mám radost. Když si totiž nějakou knihu připravuji, rovnou přemýšlím, jakým stylem by ti hrdinové mluvili, jak by se chovali, a vždycky si vybírám takovou hlasovou polohu, aby představě odpovídala.
Klíčovou roli sehrává v příběhu běžecká epizoda, líčící dramatický průběh místního tradičního Krocaního běhu, jehož se zúčastní i hlavní hrdina. Jedna z postav jej opisuje slovy „nejdřív sranda, potom dřina, nakonec peklo“.
Kingovo mistrovství je právě v tom, že ono to sice vypadá, že všechno bude v pořádku, ale najednou už to tak úplně není. Hrdina se taky najednou dostane do stavu, kdy v sobě musí něco překonat...
…a přitom to vypadalo, že to dostane zadarmo.
No právě, a ono najednou ne, což je to velké překvapení, které mám coby čtenář nesmírně rád. Když vás najednou něco vykolejí.
Audioknihu režíroval Michal Bureš, s nímž pro OneHotBook nahráváte sérii příběhů pro děti z pera Petra Stančíka (H2O). Byla v tomto případě vaše spolupráce v něčem jiná?
V podstatě byla velmi podobná, protože to je režisér podle mého gusta. Přesně hlídá kontext vyprávění, má úžasné ucho na přeřeky, a já jsem strašně rád, že s ním můžu spolupracovat. Některých věcí bych si ani nevšiml, a on si je uvědomí a najednou to zastaví, což je hrozně dobře. Většinou se také shodneme na tom, abych nejen kladným, ale i těm záporným postavám, dával jistý lidský rozměr. Což mě na tom hrozně baví – že to není jen zlo, jen dobro, vždycky je to něco mezi tím. A to se právě snažím do hlasové polohy nějakým způsobem dostat.
Do jaké míry tedy Povznesení uspokojilo vaše čtenářská očekávání?
Jak jsem už říkal, nadchlo mě hned při prvním čtení, a finále knihy je podle mě úplně strhující a děsně jímavé.
