Ačkoli je spisovatel Stieg Larsson již dvacet let po smrti, knižní krimi série Milénium pokračuje dál. Po Davidu Lagercrantzovi se pera chopila švédská spisovatelka Karin Smirnoff, jež v říjnu osobně představila již sedmý díl Dívka v orlích spárech.
Jak dlouho vám trvalo kývnout na nabídku pokračovat v Miléniu?
Neváhala jsem ani minutu! Je to skvělá příležitost. Mám ráda Larssonovy knihy, a obzvlášť cítím silné spojení s Lisbeth Salanderovou (hlavní ženská postava původní trilogie, pozn. red.). I v mých vlastních knihách jsou silné ženské hrdinky. Když jsem četla Milénium poprvé, do Lisbeth jsem se úplně zamilovala a zajímal mě především její příběh. Myslím si, že ona je jedním z důvodů, proč se knihy setkaly s takovým úspěchem. Postava jako ona předtím neexistovala.
Není ale navazovat na něčí dílo i jistá zátěž oproti tomu, když svobodně tvoříte své vlastní?
Já už necítila takový tlak jako David (Lagercrantz po Larssonově smrti napsal tři navazující díly, pozn. red.). Nechtěla bych být tehdy v jeho kůži. Ve Švédsku to bylo obrovské téma. Larsson nečekaně podlehl infarktu a autorská práva připadla jeho rodině. Lidé se bouřili proti tomu, aby v jeho nedokončeném díle někdo pokračoval (autor plánoval napsat deset dílů, pozn. red.). Davidovy knihy se dočkaly ostré kritiky. Já si ale myslím, že dělal to nejlepší, co mohl. Neměl to jednoduché.
Vám by vadilo, kdyby někdo bez vašeho svolení navázal na vaše knihy?
Až zemřu, autorská práva zdědí moje děti a bude na nich, jak s nimi naloží. Navazování beru jako jiné adaptace. Z mých knih už vzniklo divadelní představení, televizní série a nyní se uvažuje o opeře. Vnímám to jako jinou formu umění. Veškeré umění ale vychází koneckonců z toho, co bylo vytvořeno dříve.
Jak jste úkol uchopila?
Nejsem Larsson ani Lagercrantz. Nemůžu a ani nechci je napodobovat, mám svůj vlastní styl a jazyk. S Larssonem nás ale spojují jistá témata, jako například násilí na ženách. Já ta témata uchopuji a zasazuji je do současné doby. Ptám se, jaké otázky na ně vyvstávají dnes.
Jedním z témat v Dívce v orlích spárech je ekologie, což je obzvlášť aktuální po celém světě.
Ano, tyto problémy se týkají nás všech a je důležité o nich mluvit. Je to také forma násilí – na přírodě. V Dívce v orlích spárech se zaměřuji na výstavbu větrných elektráren, které na severu Švédska provádějí velké energetické firmy, a devastují tamější prostředí. Mohlo by se zdát, že je to odlehlá, neobydlená část země. Je to ale území, kde žije etnická menšina Sámů, jejichž živobytí spočívá ve velké míře na nahánění sobů. Výstavba život sobů i lidí ovlivňuje. V následujícím díle se zabývám zase hornictvím. Neříkám, že průmysl a pokrok nejsou důležité. Mívá to ale ničivý dopad. Společnost a lidé mají své potřeby, příroda své. Dívám se na obě tyto strany.
Vyšlo v nakladatelství Kniha Zlín.
„Zdědila” jste postavy z původního Milénia. Na jakou cestu jste je zavedla?
Změnily se. Musely. První díl Milénia vyšel už skoro před dvaceti lety, takže zestárly. Zasadila jsem je do dnešní doby a postavila je před otázky, které se v současnosti řeší. Lidé v pokročilejším věku se například potýkají s problémem najít si zaměstnání. Místo často dostanou mladí lidé, kteří sice nemají tolik zkušeností, stojí ale zaměstnavatele méně peněz. A přesně tomu čelí novinář Mikael Blomkvist, který pracoval pro magazín Millennium a přijde o práci. Lisbeth jsem zase postavila do úplně nové role. Bylo mi líto, že je tak osamělá. Tak jsem jí do cesty přivedla Svalu, její neteř, kterou dostane do opatrovnictví. Může tak o někoho pečovat a taky se rozptýlit. Děti dokážou vnést do života starších lidí radost a život.
Liší se Lisbeth od vaší vlastní hrdinky Jany Kippo, jež vás proslavila?
Ano. Jana není hrdinka jako Lisbeth. Lisbeth má, dalo by se říci, jisté „super schopnosti“. Jana je obyčejná žena jako vy nebo já, akorát s těžkou minulostí, a snaží se s ní kreativně vypořádat a vyřešit své problémy.
Trilogie o Janě Kippo je také detektivka?
Nazvala bych to spíše „noir“. Pro mě detektivní zápletka není tak důležitá, neláká mě řešit případy. Zajímá mě spíš, co se děje ve společnosti, přinést na tyto otázky kritický pohled a ukázat, jaký mají dopad na lidi a jejich vztahy. Pokud jde o zločin samotný, zabývám se spíše morální stránkou věci, než kdo ho spáchal.
Milénium se v Česku stalo senzací, jelikož přineslo úplně jiné pojetí detektivní literatury, než jaké jsme do té doby znali. Důraz na sociální témata byl určitě jeden z aspektů.
Pro severskou noir literaturu je to typické. Larssonovy knihy ale byly výjimečné i ve Švédsku. Byl novinář a expert na určitá témata jako například neonacismus. Chtěl své znalosti šířit mezi lidmi a zahrnul je i do svých knih. Když se díváme na stav současné společnosti, je neuvěřitelné, jak mnohé věci správně předvídal. Psal o nebezpečí vzestupu extrémní pravice, a dnes jsou to zavedené politické strany – nejen ve Švédsku.
Tento literární žánr zde nazýváme „severské krimi“. Je ale rozdíl mezi jednotlivými severskými zeměmi?
Ano, nejde říci, že celá Skandinávie je stejná. V příbězích se odrážejí reálie dané země, a ty se liší. Norsko, Finsko nebo Dánsko mají například děsivou válečnou minulost, zatímco Švédsko a Island ne. Dánsko je placaté, v jiných zemích je příroda divočejší. Společné znaky se ale v severské literatuře najdou. Většinou je v ní hodně tmy a zimy a hlavní postava má nějakou závislost.
Vypovídá to něco o Skandinávcích?
Třeba to, že je mezi námi hodně alkoholiků. Alkoholismus je velkým zdrojem násilí, o němž píšu.
Co se u vás nejvíc pije?
Dřív vodka. Dnes asi pivo nebo víno. Mladá generace ale prý alkoholu už tolik neholduje – zaplaťpánbůh!
(Foto: Jaroslav Fikota)
KARIN SMIRNOFF (* 1964)
Švédská spisovatelka, původně novinářka. Na studiích na literární akademii na Univerzitě v Lundu, kam nastoupila až ve středním věku, začala psát trilogii s hlavní hrdinkou Janou Kippo. Rodinné drama, odehrávající se nedaleko autorčina rodiště na severošvédském venkově, vypráví o skrytých traumatech a boji se závislostmi. První díl Můj bratr se stal ve Švédsku senzací a byl nominován na prestižní Augustovu cenu za rok 2018. V češtině vyšel i druhý díl Naše matka. Díky úspěchu trilogie dostala Smirnoff nabídku pokračovat v krimi sérii zesnulého Stiega Larssona Milénium a navázat sedmým dílem. Dívka v orlích spárech vyšla v říjnu v češtině a do roka přibude i osmý díl.
text: Marie Vejvodová
foto: Jaroslav Fikota
