Vražda policisty v malém městě státu Mississippi. Vrahem je šestnáctiletý hoch. Trestu smrti se nevyhne. Nebo ano? Jake Brigance stojí před těžkým dilematem. Společnost není připravena na odpuštění. Dokáže zázraky? Nebo jen dodrží postupy?
Nad ránem tmu rozvíří policejní světla. Na posteli leží teď už bývalý policista. Snaživý, odpovědný, skvělý parťák. Co může být pro kolegy větší katastrofou. Ve vedlejším pokoji sedí vrah. Šestnáctiletý kluk, který ztratil slova. Jeho matka je přece mrtvá, udělal jen to, co by v jeho pozici udělal každý. Boj o život, o budoucnost, bezpečí. Vzhledem k jeho věku jde o citlivý případ. Všichni však vidí jednoduchý scénář. Dostane trest smrti, protože vražda policisty je to nejhorší, co mohl udělat. Všichni prahnou po spravedlnosti. Jen Jake Brigance vidí víc… Případ nechce, ale co si má počít, když ho dostal příkazem. Vítejte v 90. letech, kdy se černoši bojí do „bílého“ baru a ženy mohou být maximálně sekretářky. Nový svět? Ani náhodou…
John Grisham není na poli spisovatelském žádným nováčkem. Své čtenáře pouští do zákulisí procesů, které se mohou zdát jako předem prohrané, už celé roky. V případě románu Čas odpouštět si připravil velké sousto. Perfektně vystižený maloměstský život, neohrozitelná síla policejního odznaku a boj za spravedlnost, který nemá šanci na výhru. Třešničkou na dortu je náhled do právnických kliček a soudního zákulisí, které vás nenechá na pochybách, že jde často o něco jiného než o pravdu.
Strhující, opatrný a zároveň jdoucí na dřeň. Autor často využívá nepřímé řeči a zkracuje jinak zdlouhavé pasáže, čímž z obyčejného vyprávění dělá téměř reportáž. Dokáže vyjádřit sílu momentu, správné načasování i emoční houpačku, kterou celá kauza vyvolává. Dostane čtenáře přímo před tribunál, kde s napětím sleduje, jak to dopadne.
Za zmínku stojí také fakt, že v anglickém originálu se kniha jmenuje A time for Mercy. Daleko víc vystihuje význam příběhu než český překlad. Soucit se totiž mezi řádky proplétá celým příběhem…
John Grisham je zkrátka mistr slova. A nejen v tomto případě, opravdu ví, co dělá.
Text: Tereza Nováková
Foto: Štěpánka Levá
