Po dechberoucím bestselleru o Štěpánu Kozubovi se v rámci nově vzniklé nakladatelské značky Talk dostáváme k osobnosti, která se sice možná nevyhřívá v záři reflektorů, přesto ale její životní příběh je nejen enormně zajímavý, ale i neméně inspirativní. Jaroslav Fiedor se v knize, na které spolupracoval s Pavlem Hénikem, představuje jako muž několika tváří, jenž si především splnil dětský sen. Toužil létat a být vojákem. Podařilo se mu obojí. Jak už to tak ale bývá, cesta k vysněnému cíli byla plná zákrutů
 

Pavel Hénik je etablovaný a všestranný autor, který má na svém kontě knihy jak z ranku beletrie, tak biografie. Fanoušci dobrých příběhů si mohli přečíst nedávno publikovaný sborník dvaceti povídek nazvaný Epizody 2084, jenž obsahoval humorné, i drsně dystopické vize budoucnosti v ideálně pasující návaznosti na Orwellův kultovní román 1984.

Z nejnovějších prací pak ještě můžeme namátkou jmenovat třeba poutavou knihu Václav Neckář – Šíleně veselý princ, vydanou k příležitosti osmdesátých narozenin legendárního zpěváka. Kniha pyšnící se úctyhodným formátem obsahovala desítky fotografií a rozhovory s předními osobnostmi, jež na Václava Neckáře vzpomínaly. Příznivci tuzemské kinematografie pak jistě ocenili obrazovou publikaci Příběhy filmových fotografií, na níž se podílel s Milošem Schmiedbergerem.

Vyšlo v nakladatelství Talk.
 

V experimentaci se žánry Hénik pokračuje i u příležitosti povídání právě s Jaroslavem Fiedorem. Jak už jsme naznačili v úvodu, Jaroslav se stal palubním střelcem vojenského vrtulníku. Ona trnitá pouť k této pozici nezačala přímočaře. A že byla napěchovaná událostmi, které by vydaly klidně i na tři plnohodnotné lidské životy!

Začalo to absolvováním lesnické školy, načež posléze nastoupil na základní vojenskou službu k výsadkářům. Díky tomu byl vyslán na misi do Bosny, jež ho trvale poznamenala. Nedá se říci, že bychom si všichni dokázali své dětské sny splnit. A někdy je to možná i dobře, protože mohou mít i svou odvrácenou, stinnou stranu…

I kvůli stopám na psychice se vrátil k původně vystudovanému oboru a na čas se stal hajným. Klid přírody však brzy opět nahradil vojenskou povinností, vrátil se do armády a vyrazil na misi do Kosova.

Podařilo se mu uspět a dostat se do nově vzniklé jednotky palubních střelců. Tato změna pro Fiedora nebyla jen změnou zasazení, splněním onoho dávného snu, ale i naprosto signifikantním životním milníkem. Během tří afghánských misí nalétal rekordní počet hodin nad nepřátelským územím. Došlo i na izolaci od vlastních jednotek. To se stalo na hranicích s Tádžikistánem.

Co dalšího se událo v oblacích a místech, kam se běžný civilista nedostane?

V knize se dočteme o tom, jak její protagonista, o němž pojednává, absolvoval výcvik, jehož náplní bylo provádění speciálních operací, nebo také kurz nutný pro přežití v extrémně náročných pouštních podmínkách.

Životní příběh Jaroslava Fiedora by v tento moment, kdy dosáhl pomyslného profesního vrcholu, mohl končit. Jak už to tak ale bývá, žádná hora není nekonečná a někdy po jejím zdolání následuje nepříjemný pád ke dnu. Dostáváme ucelený a čtivý portrét člověka, který se svůj díl společnosti snaží vracet i v podobě charitativní činnosti.

Jedenadvacet úctyhodných let v armádní uniformě vystřídal boj o čest a vlastní práva. Můžeme si přečíst příběh skýtající inspiraci. Příběh života naplněného ctí, odvahou a vytrvalostí, jaká schází mnohým z nás. Příběh, který ještě zdaleka nekončí, je zajímavější a nevšednější než mnoho biografií a rozhovorů s mnohem známějšími osobnostmi.

Text: Tomáš Lesk
Foto: se svolením nakladatelství Talk