Syn, na něhož svět téměř zapomněl, se stal neviditelným srdcem jedné z největších her všech dob. Hamnet. V podání Dany Černé získává román autorky Maggie O’Farrellové s dokonalým překladem Terezy Markové Vláškové hlas, který srdce zahřeje i roztrhá na kousky. Její interpretace má v sobě cosi mateřského, ale i ševel zahrad a lesů, vůni bylin, pláč v koutě kuchyně… 

Režie Natálie Deákové jemný prach slov proměňuje v mlžný opar, který posluchač rád dýchá, aniž by nad tím musel přemýšlet. Zvuk tu není doplňkem textu – je jeho tělem. Audioknihu vydává OneHotBook v partnerství s filmem režisérky Chloé Zhao a společností CinemArt, která přináší Hamneta na plátna kin. Ať už se do vyprávění zaposloucháte nebo jej zhlédnete vězte, že se i pro vás stane zážitkem hlubším, než by nabídl „pouhý“ historický román. Je to příběh o lásce překonávající i smrt, o ztrátě, z níž se zrodilo něco trvalého. O ženě, jejíž smutek se stal poezií. Nechte se unést do časů, kdy se ještě věřilo, že jméno má moc. Zavřete oči – Hamnet začíná šeptat. „Každý život má své jádro, svůj střed, své epicentrum, z něhož všechno prýští, k němuž se vše vrací…“ 

Jak jste přistupovala k výjimečnému českému překladu Terezy Markové Vláškové? Na co jste si musela třeba dát pozor při namlouvání prózy s jejím básnickým nádechem? 

Ano, překlad je skutečně velmi povedený; má uměleckou hodnotu, což v dnešní době není vůbec samozřejmé. Je radost číst tak krásnou češtinu. Autorka používá dlouhé odstavce, velké množství čárek, věty vložené, dává tím textu zvláštní rytmus a osobitost. Pro mě jako interpretku to znamená pečlivou přípravu, snažím se ctít záměr autorky a co nejsrozumitelněji předat obsah posluchačům. Ti doufám ocení i můj osobní herecký vklad. Stále naivně věřím, že živý projev vítězí nad umělou inteligencí. 

Vy jste na to vlastně lehce narazila v té odpovědi. Jaké emoce jste při interpretaci Hamneta prožívala nejvíc? 

Kniha má sice titul Hamnet, ale pro mě je hlavní postavou jeho matka Agnes. Nacítila jsem se na ní a děj prožívala skrze ni. Je to opravdu výjimečná, citlivá, volnomyšlenkářská až vizionářská žena spjatá s přírodou. Svůj život drží pevně v rukou, přesto je jím v určitém okamžiku sražena na kolena. Já mám spíš takový měkčí hlasový projev a musela jsem si dát pozor, abych nebyla moc sentimentální. V těch nejcitlivějších pasážích je dobré si od příběhu jakoby poodstoupit a jen situaci komentovat.  Ale naštěstí mě korigovala Natália Deáková, které stoprocentně věřím a moc ráda s ní pracuji. 

Podle recenzentů je styl Hamneta velmi obrazný, až by se dalo říct impresionistický. Jak jste s tím pracovala a tak, abyste udržela čtenářovu pozornost? 

Některé popisy byly skutečně dlouhé a hodně malebné, vykreslené do detailů… Tam je nebezpečí, abych diváka neunudila pomalým tempem. Snažím se v nich o jistý rytmus, aby popisované obrazy vystupovaly posluchači před očima jako díky kameře ve filmu. 

Vydalo nakladatelství OneHotBook, 2026 

Dana Černá (*1970) 

Jablonecká rodačka už při studiu hostovala v královéhradeckém divadle. První angažmá získala v Mladé Boleslavi a v letech 2000–2019 byla členkou Činoherního klubu, kde se jí za roli Kláry v Krležově Lédě dostalo nominace na Cenu Thálie 2010. Před kamerou se objevuje zřídka, protože u ní dominuje práce pro dabing, v němž se stala českou partnerkou Penelope Cruz, Meg Ryan, Umy Thurman a dalších. Podmanivě zní i coby hrdinky seriálů Sex ve městě (Charlotte) a Zoufalé manželky (Susan). 

text: Ivan D. Hladík 
foto: Jaroslav Fikota, OneHotBook