Historický román Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch o odsunu brněnských Němců se dočkal prvního filmového zpracování. HBO a HBO Max uvede dvoudílný film v režii Tomáše Mašína na začátku února, v České televizi poběží na podzim.
Hrubá silnice se v kraji drolí do příkopu. Tráva prorůstá štěrkem, přes kameny nadskakují kola dětského kočáru. Levá noha jí před chvílí sjela po kluzkém štěrku, kotník tupě bolí, zřejmě si natáhla šlachu, snaží se na chodidlo nepřenášet plnou váhu. Už několik hodin jdou pomalu, jen se plouží, s kočáry těsně u sebe, čas od času se podpírají, střídají se v tlačení…
Román Vyhnání Gerty Schnirch Kateřiny Tučkové, který v roce 2010 získal nejprestižnější tuzemské literární ocenění Magnesia Litera, začíná v prologu ústředním tématem příběhu – osudovou nocí z 30. na 31. května 1945. Takzvaným Brněnským pochodem smrti, kdy byli brněnští Němci – veskrze ženy s dětmi a staří lidé – „vyhnáni“ ze svých domovů pryč ze země. Zato dvoudílný film Tomáše Mašína nás zkraje vede rovnou do dvou rozdílných časových období. Prvním je rok 1938, kdy se setkáváme se šťastně zamilovanou mladou ženou Gertou, která spřádá se svým přítelem Karlem plány do budoucna. Nacistické průvody v ulicích a houstnoucí atmosféra mezi Čechy a českými Němci však naznačuje, že se neblýská na dobré časy. Vzápětí se přesuneme o půl století později do revolučního roku 1989, kdy je již sedmdesátiletá Gerta na nemocničním lůžku ve společnosti své dcery Barbory a vnučky, jež ve filmovém zpracování nosí jméno Hana namísto románové Blanky.
Příběh o naději a odpuštění
Odlišné začátky příběhu poukazují na hlavní rozdíl mezi filmem a knihou vydanou nakladatelstvím Host. Film nese jednoduchý název Gerta Schnirch a „vyhnání“ z něj zcela vypadlo. „Úkolem veřejnoprávní televize je přinášet obsah, který má přesah, a příběh Gerty Schnirch zpracovává velké dějiny skrze osud jednotlivce,“ vysvětlila na tiskové konferenci kreativní producentka Kateřina Ondřejková, proč se knihy ujala Česká televize. Odsun, který dominuje v literárním podání, je ale ve filmu spíše spouštěčem následujících událostí v životě Gerty a její rodiny. „Chtěli jsme příběh rozšířit a přinést intimní rodinný portrét tří žen tří různých generací,“ osvětlila záměr Ondřejková. Režisérka Alice Nellis, která stojí za první verzí scénáře, filmové pojetí pojmenovala jako „příběh o smíření, naději a odpuštění“.
Před filmovými tvůrci stál na začátku práce náročný úkol, jak obsáhlý oceněný román s tíživým tématem československých dějin uchopit. „Nejtěžší bylo rozhodování, co zanechat a co naopak vypustit,“ sdělil své pocity Tomáš Mašín. „Řídili jsme se naším mottem, aby film byl milostným dopisem knize.“
Ondřej Gabriel, jenž je spolu s režisérem autorem finální verze scénáře, sdělil, že zvolili takzvaný „hollywoodský přístup“. „Rozhodli jsme se být věrní filmovému příběhu, nikoli knize,“ přiznal. Považoval však za dobré znamení, že Kateřina Tučková přišla na tiskovou konferenci k uvedení filmu, a dokonce seděla vedle něho. Ještě větší úlevou a pochvalou pro tvůrce jistě bylo, když spisovatelka sdílela své dojmy z výsledku. „Myslela jsem si, že už mám od příběhu určitý odstup, po zhlédnutí jsem ale plakala.“ Tučková scénář před natáčením sice četla, už do něj ale nezasahovala. Naopak ocenila, že se v tichu a soukromí může věnovat novému literárnímu tématu, jelikož tento způsob práce jí je nejbližší.
Vycházející hvězda
Kromě textového zpracování autorku nezklamalo ani herecké ztvárnění. I v tomto případě však panovaly určité neznámé a očekávání. „Jsem Tomášovi neskutečně vděčná, že ve mě měl důvěru, přestože mě nikdo nezná,“ poděkovala režisérovi představitelka Gerty Barbora Váchová, pro niž to byla zcela první hlavní role. „Uklidňovalo mě, že se na plátně objevuji tak často, že když to popletu v jednom záběru, snad to vylepším v dalším,“ žertovala mladá herečka. Její herečtí kolegové se ale shodli, že nemohla svou profesionální kariéru odstartovat lépe, a nazývali ji „naše jednička“.
Barbora Váchová, jako Gerta. Foto Zuzana Panská.
Váchová vyniká mimo jiné bravurním ovládnutím obou jazyků, kdy zcela přirozeně přechází z češtiny do němčiny. Dvojjazyčnost představuje ve filmu dominantní prvek. V knize je němčina zobrazená kurzívou. Když ale Gerta mluví na otce česky a on jí odpovídá německy, v živé řeči z plátna přímo sálá napětí, které odlišné jazyky mezi aktéry vytváří. Ve filmu se objeví i několik německých herců, například Johann von Bülow v roli Schnircha. „Byla to náročná role, právě takové mě ale nejvíce obohacují,“ sdílel německý herec, který na konferenci dorazil osobně.
Díky důrazu na generační rovinu dostaly ve filmu viditelný prostor i starší představitelka Gerty Milena Steinmasslová, Lucie Štěpánková jako její dcera a Martina Czyžová jako vnučka. Role Gertina milého Karla se zhostil Oskar Hes, který na konferenci zažertoval, že Gerta Schnirch je pro něj pokračováním Mašínova předešlého dobového snímku Bratři, v němž ztvárnil Josefa Mašína.
Dlouhá cesta
Producentku ČT Kateřinu Ondřejkovou příběh zasáhl hned při dočtení. „V době, kdy jsem knihu četla, bylo nevídané, aby zásadní události historie 20. století byly vyprávěné skrze postavu ženy,“ upřesňuje, co ji oslovilo. Práva na knižní předlohu Česká televize získala už v roce 2017, nebylo ale snadné získat finance. I proto, že se jedná v podstatě o tři dobové filmy v jednom – z druhé světové války, 50. let a sametové revoluce – a šlo o náročné natáčení. Rozpočet vyšel na zhruba pětasedmdesát milionů korun a projekt vznikl ve spolupráci České televize se společnostmi Negativ, ARTE a HBO. Kromě Česka se se silným příběhem o válečném násilí a kolektivní vině seznámí diváci v celé střední Evropě. Na obrazovkách veřejnoprávní televize se Gerta Schnirch objeví letos na podzim. Následující podzim bychom se měli dočkat i šestidílného filmového zpracování dalšího románu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně a do budoucna i Bílé Vody.
Vydalo nakladatelství Host
text: Marie Vejvodová
foto: Zuzana Panská, Jiří Langpaul
