Ernest Cline se dostal do autorské pasti, svou prvotinu Ready Player One překonává jen těžko

04.03.2023 | Recenze
Ernest Cline se dostal do autorské pasti, svou prvotinu Ready Player One překonává jen těžko

Román Ready Player One způsobil před lety senzaci. Ernest Cline v něm dokonale zkombinoval kyberpunkovou poetiku s hráčskou posedlostí a tunami popkulturních odkazů na osmdesátá léta, které svou nostalgickou silou přibily miliony čtenářů ke stránkám a připravily jim doslova emoční tornádo.

Brzy nato následoval stejnojmenný film Stevena Spielberga – dějově logicky trochu jiný (určité pasáže knihy jsou nezfilmovatelné), ale atmosférou a vyzněním zcela přesný, a kniha se i díky filmu definitivně zařadila k těm, které se budou dlouhá léta označovat za kultovní.

Cline se však tím dostal do obří autorské pasti – muselo mu být jasné, že prvotinu už překoná jen těžko. A tak se po vlažně přijatém románu Armada vrátil k tomu, co jej proslavilo – a napsal pokračování svého bestselleru, nazvané Ready Player Two: Nová hra začíná. To na svého slavného staršího bráchu přímo navazuje – mladík Wade Watts, který se poté, co zvítězil v on-line hře OASIS, stal jedním ze spolumajitelů společnosti GSS, se po několikadenní odmlce opět naloguje do kybersystému a zjistí, že James Halliday, tvůrce hry, ještě ani zdaleka neřekl poslední slovo. A že vynález nové technologie ONI, který se skrývá ve třináctém patře mrakodrapu, kde GSS sídlí, zcela změní vnímání virtuální reality a posune lidstvo opět o kousek dál… pokud ho někdo nebude chtít zneužít. Wadeovi nezbývá než vrátit se do hry.

Nová hra začíná v sobě nese všechny dobré i špatné vlastnosti druhých dílů. Pryč je překvapivý omračující efekt, který patřil k největším devízám jedničky. Proto se Cline rozhodl postupovat podle metody: „Všeho je tu třeba mít víc, mnohem víc.“ Což je občas kontraproduktivní, neboť text tak zbytečně bobtná. Zároveň však Cline dobře chápe, proč RPO tak fungovalo – a opakováním totožných postupů přináší čtenářům něco jako nostalgii na druhou – opětovné vršení popkulturních odkazů přináší mrazení v zádech nejen pro odkazy samotné, ale i kvůli slastným vzpomínkám na čtení prvního dílu. Je to málo? Podle mě určitě ne.

Zaujala vás kniha? Více se dočtete v tomto článku. 

Text: Jiří Popiolek
Foto: Štěpánka Levá

Nepřehlédněte

Vstupte do života jednoho z nejoblíbenějších herců dnešní doby. Alan Rickman vás ve svých denících vezme na dovolenou, ale i na natáčení Harryho Pottera

31.05.2023 | Ostatní

Pavel Tomeš je nejen stand-up komik, ale také spisovatel a sám sobě nakladatelem. Jeho poslední kniha získala Kosmas Cenu čtenářů v rámci Magnesie Litery

30.05.2023 | Rozhovory

Romány, v nichž vystupují silné ženské hrdinky, které boří stereotypy a bojují za rovnoprávné vzdělávání mužů a žen

29.05.2023 | Ostatní

Své příběhy nepovažuji za čistokrevnou romantiku, označila bych je spíš jako společenské romány, říká Ruth Kvarnström-Jonesová

28.05.2023 | Rozhovory

C. J. Tudor napsala sbírku hororových povídek, při jejichž čtení vás bude mrazit v zádech. Skutečnost však může být mnohem znepokojivější než fikce

27.05.2023 | Recenze

magazín knihkupec

je nezávislý tištěný měsíčník přinášející informace o knižních novinkách, rovněž ale o důležitých událostech ze světa kultury a umění.

Tento portál je neúplným zrcadlem jeho redakčního obsahu. Některé články, recenze, knižní ukázky a pod. vycházejí pouze v jeho tištěné podobě. Pro tu ovšem musíte navštívit některé kamenné knihkupectví, kde jej dostanete zdarma ke svému nákupu.