Ernest Cline se dostal do autorské pasti, svou prvotinu Ready Player One překonává jen těžko

04.03.2023 | Recenze
Ernest Cline se dostal do autorské pasti, svou prvotinu Ready Player One překonává jen těžko

Román Ready Player One způsobil před lety senzaci. Ernest Cline v něm dokonale zkombinoval kyberpunkovou poetiku s hráčskou posedlostí a tunami popkulturních odkazů na osmdesátá léta, které svou nostalgickou silou přibily miliony čtenářů ke stránkám a připravily jim doslova emoční tornádo.

Brzy nato následoval stejnojmenný film Stevena Spielberga – dějově logicky trochu jiný (určité pasáže knihy jsou nezfilmovatelné), ale atmosférou a vyzněním zcela přesný, a kniha se i díky filmu definitivně zařadila k těm, které se budou dlouhá léta označovat za kultovní.

Cline se však tím dostal do obří autorské pasti – muselo mu být jasné, že prvotinu už překoná jen těžko. A tak se po vlažně přijatém románu Armada vrátil k tomu, co jej proslavilo – a napsal pokračování svého bestselleru, nazvané Ready Player Two: Nová hra začíná. To na svého slavného staršího bráchu přímo navazuje – mladík Wade Watts, který se poté, co zvítězil v on-line hře OASIS, stal jedním ze spolumajitelů společnosti GSS, se po několikadenní odmlce opět naloguje do kybersystému a zjistí, že James Halliday, tvůrce hry, ještě ani zdaleka neřekl poslední slovo. A že vynález nové technologie ONI, který se skrývá ve třináctém patře mrakodrapu, kde GSS sídlí, zcela změní vnímání virtuální reality a posune lidstvo opět o kousek dál… pokud ho někdo nebude chtít zneužít. Wadeovi nezbývá než vrátit se do hry.

Nová hra začíná v sobě nese všechny dobré i špatné vlastnosti druhých dílů. Pryč je překvapivý omračující efekt, který patřil k největším devízám jedničky. Proto se Cline rozhodl postupovat podle metody: „Všeho je tu třeba mít víc, mnohem víc.“ Což je občas kontraproduktivní, neboť text tak zbytečně bobtná. Zároveň však Cline dobře chápe, proč RPO tak fungovalo – a opakováním totožných postupů přináší čtenářům něco jako nostalgii na druhou – opětovné vršení popkulturních odkazů přináší mrazení v zádech nejen pro odkazy samotné, ale i kvůli slastným vzpomínkám na čtení prvního dílu. Je to málo? Podle mě určitě ne.

Zaujala vás kniha? Více se dočtete v tomto článku. 

Text: Jiří Popiolek
Foto: Štěpánka Levá

Nepřehlédněte

Romantika čtyřikrát jinak: Tyto romány vám zajistí noc plnou lásky a vášně. Vybírejte mezi pokračováním série o miliardářích, příběhem plným intrik a romantasy

21.06.2024 | Tipy na knihy

Robert Kett: typický detektiv solitér, který se vrhá do všeho po hlavě. Série z pera Alexe Smitha je jako obří detektivní cukrárna, ve které nechybí sérioví vrazi, úplatní policisté ani drogy

20.06.2024 | Seriál detektivové

Tři sekery – horor, thriller, psychologické drama i detektivka v jednom. Kateřina Surmanová dokáže vykreslit atmosféru tak, až máte pocit, že jste součástí celého příběhu

19.06.2024 | Recenze

Živá planeta Davida Attenborougha ukazuje, jak jsme propojeni s přírodou. Nadčasový text z roku 1984 doplněný o nejnovější vědecké poznatky a nádherné fotografie

18.06.2024 | Tipy na knihy

„V doku románu je fikce přípustná pouze v případě, že narazíte na nějaké bílé místo.“ Markéta Dočekalová v knize Kde domov můj? přibližuje neznámý život autora české hymny

17.06.2024 | Rozhovory

magazín knihkupec

je nezávislý tištěný měsíčník přinášející informace o knižních novinkách, rovněž ale o důležitých událostech ze světa kultury a umění.

Tento portál je neúplným zrcadlem jeho redakčního obsahu. Některé články, recenze, knižní ukázky a pod. vycházejí pouze v jeho tištěné podobě. Pro tu ovšem musíte navštívit některé kamenné knihkupectví, kde jej dostanete zdarma ke svému nákupu.