S trochou nadsázky se dá říct, že to, co pro muže znamenala Hra o trůny, to pro ženy znamená Cizinka. Vzrušující a drsná fantasy série americké spisovatelky Diany Gabaldon se právě dočkala devátého dílu. A ano, neodolatelný skotský horal Jamie je zpět!
Někdy stačí jenom náhoda a život se člověku obrátí vzhůru nohama.
Jako armádní sestřičce Claire, která se díky prastarým keltským menhirům dostane do minulosti. Nebo jako arizonské vědkyni Dianě Gabaldon, která si chtěla vyzkoušet napsat historický román, a tak Claire vymyslela…
Všechno to začalo na konci 80. let, kdy si pětatřicetiletá profesorka Diana Gabaldon uvědomila, že nechce po zbytek života psát jenom recenze počítačových programů. „Věda mě bavila a živila, ale nebylo to něco, pro co bych měla kdovíjakou vášeň. Někde jsem četla, že Mozart zemřel, když mu bylo 36 let a já si uvědomila, že pokud chci zkusit něco jiného, tak je nejvyšší čas,“ vzpomíná slavná spisovatelka na své začátky.
Coby vědkyně dospěla k názoru, že nejjednodušší bude historický román. Zrovna když uvažovala o tom, do jakého historického období by svůj pokusný rukopis zasadila, viděla v televizi seriál odehrávající se ve Skotsku v 18. století. A jelikož původně skutečně neměla v plánu svůj román komukoliv ukazovat, řekla si – proč ne. Navštívila knihovnu a díky vědeckým zkušenostem si připravila rešerše o všem, co by se jí mohlo hodit – od oblečení přes zbraně až po zeměpis Skotska.
A po nocích, když její manžel tvrdě spal, začala tajně psát. Jenže brzy nastala komplikace.
Hlavní hrdinka Claire se chovala příliš moderně, s muži jednala jako se sobě rovnými a nebála se sem tam utrousit vtipnou hlášku. Vůbec se to do historického románu nehodilo. Autorka se ji nejprve pokusila zkrotit. Jenže Claire se ne a ne naučit chovat a mluvit jako dáma ze 17. století. A tak si Diana Gabaldon nakonec poradila tak, že do Skotska roku 1743 nechala přicestovat moderní ženu, konkrétně armádní sestřičku z druhé světové války.
A jak se stalo, že román, který původně autorka psala jen jako experiment, nakonec vyšel? Velkou roli v tom hrálo tehdy úplně nové médium – internet. Diana Gabaldon na internetové fórum nahrála několik kapitol a jeden ze čtenářů byl shodou okolností literární agent.
Cizinka vyšla v roce 1991 a kniha se sice nestala okamžitým bestsellerem, ale postupně si získávala nadšené čtenáře – a přiznejme si na rovinu, zejména čtenářky. Nádherné popisy Skotska, kilty a humor fanoušci série oceňují dodnes. Ovšem hlavní důvod, proč se Cizinka stala takovým fenoménem, je Jamie.
Postava mladého svalnatého Skota s rozcuchanými vlasy a smyslem pro humor čtenářky naprosto okouzlila. Ačkoliv Diana Gabaldon v Cizince – a vlastně v celé nyní devítidílné sérii – nešetří poměrně otevřenými sexuálními scénami, v žádném případě nejde o tuctovou harlekýnku.
Všechno tady je totiž tak trochu naopak.
Hlavní hrdinka Claire je například starší než Jamie. Díky svým zdravotnickým dovednostem je v jejich vztahu právě ona ta dominantnější. A když s ním má poprvé sex, je to poprvé pro něj, nikoliv pro ni.
Tahle obrácená dynamika čtenářky fascinovala.
Právě takové totiž mnohé z nás jsou – nebo by chtěly být. A proto Claire rozumíme. Navzdory tomu, že je Claire ve Skotsku 18. století cizinka (Skotové ji oslovují „Sassenach”), je vlastně jedna z nás. Moderní samostatná žena, která je vydaná napospas drsnému prostředí, ale díky svým schopnostem i ženským zbraním si dovede získat respekt.
A samozřejmě neškodí ani to, že Jamie ztělesňuje dokonalého partnera – pohledného rošťáka, se kterým je zábava, ale který vás ochrání, když dojde na nejhorší (třeba když se ocitnete v britském zajetí).
V roce 2014 měl pak premiéru seriál, který ke knihám přitáhl pozornost nové generace čtenářů a čtenářek. Seriálová Cizinka se stala pro určitou část publika stejným fenoménem jako v té době Hra o trůny. V mnoha ohledech jsou si oba seriály podobné, najdete tady rytíře, politické intriky, zradu i sex, ale liší se v tom, že Diana Gabaldon vychází ze skutečných historických událostí.
Novinka Pověz včelám, že se nevrátím, která právě vychází, je už devátý díl Cizinky a dva roky čekání se opravdu vyplatily. Na čtenáře čeká 1400 stran dobrodružství, ve kterém se přeneseme do severní Ameriky v době bojů za nezávislost. Do doby, kdy proti obyvatelům kolonií v Novém světě stáli nejen Angličané a domorodé kmeny, ale taky krutá příroda. A v příběhu už nesledujeme pouze osudy Claire a Jamieho, ale taky jejich dcery Brianny a manžela Rogera.
Diana Gabaldon prozradila, že už pilně pracuje na závěrečném desátém dílu své série, kde do sebe všechny dějové linky hezky zapadnou. „Přesně vím, jak to celé skončí. Poslední kapitolu už mám napsanou. Jenom musím vymyslet, jak se k tomu postavy dopracují,“ nechala se slyšet autorka v rozhovoru pro britský deník Guardian.
Nádhernou Skotskou vysočinu, kde se prohánějí odvážní horalové a jedna trošku drzá Angličanka, můžete navštívit i vy. A nemusíte ani procházet druidskými kamennými kruhy – stačí otevřít stránky knihy a nechat příběh, ať vás pohltí...
CO ZNAMENÁ TEN NÁZEV?
Pověz včelám, že se nevrátím, je poněkud netradiční název pro knihu. Odkazuje ke starému keltskému zvyku, kdy lidé chodili ke včelím úlům říkat vše důležité, co se v jejich životech stalo. Kdykoliv se někdo narodil, zemřel, oženil, vdal nebo odešel, včely musely vše vědět. Protože pokud by je člověk o něčem neinformoval, rozzlobily by se a odletěly by pryč.
Text: Žofie Sedláčková
Foto: se svolením Dobrovský s.r.o, Kateřina Svobodová